EKOLOGIE - doplňkový text

Řada obranných prostředků kořistí a jejich evoluce je probírána v základním textu (kap. 7.3). 

I přes to se ale chemické složení kořistí v podstatě podobá složení těl jejich predátorů. Proto 

mívají široce rozšíření  masožravci velmi rozmanitou kořist v různých částech svého areálu. 

Tak např. potravu vydry říční (Lutra lutra) na Shetlandských ostrovech tvoří z více než 90 % 

ryby a zbytek tvoří krabi, zatímco v Portugalsku tvoří ryby necelou 1/3 potravy a zbytek tvoří 
žáby, hadi, ptáci a vodní hmyz. V 

podstatě však jde o stejnou potravu, jen je „zabalena“ do 

jiného  „obalu“

.  Proto  bývají  masožravci  ovlivněni  z větší  míry  obranou  kořistí  a  také 

energetickými omezeními (predace je často selektivní co do velikosti kořisti - menší predátoři 

si vybírají menší kořisti – viz též odkaz „model optimálního potravního výběru“). 

Chemosyntéza  je pradávný 

způsob získávání energie na naší Zemi. Velmi zajímavý 

příklad  chemosyntézy  byl  objeven  v r.  1977,  kdy  vědci  nalezli  na  dně  oceánu  organizmy 
závislé na chemosyntéze bakterií, které získávají sulfan (H2S) z 

výronů podmořských sopek, 

oxidují ho pomocí O2 z 

vody na elementární síru, čímž získávají energi . Tím začíná potravní 

řetězec  konzumentů  obsahující  velmi  podivné  organizmy.  Jiné  chemosyntetizující  bakterie 
oxidují amoniak, dusitan, dvojmocné železo, vodík, CO apod. Z nich velký význam mají 

bakterie zapojené do koloběhů dusíku (nitrifikační a denitrifikační bakterie, viz základní text, 
kap. 11.). 

Trofická  diverzita  mezi  organizmy  je  jak  jsme  viděli  obrovská,  ale  ať  již  organizmy