EKOLOGIE - doplňkový text

mnoho ter

mínů k označení různých strategií, které tyto organizmy přijaly, jako např.: spásači, 

omnivoři, insektivoři apod., ale  zde probereme jen tři  hrubé kategorie: herbivoři, karnivoři a 

detritovoři. První se živí rostlinami, druzí živočichy a třetí mrtvou organickou hmotou. Rozdíly 
mezi nimi souvisí s rozdílným chemickým složením potravy, kterou konzumují. Zatímco 

prvkové složení potravy hetetrotrofů je podobné (C. O, H, N  a P tvoří asi 93-97 % sušiny), 

obsah se  dosti liší a to  zejména u dusíku (kmeny stromů ho např.  obsahují asi 60  x  méně 

než tkéně živočichů) a potom u některých mikroživin (např. Na, Cl, I apod. jsou jen nepatrně 

obsaženy ve většině rostlin). 

Herbi

voři  (býložravci)  se setkávají s rostlinnými  tkáněmi  nebo  tekutinami  velmi 

rozmanitého složení. Na 

první pohled se lesy či louky zdají být prostřeným stolem, na kterém 

mohou  býložravci  snadno  hodovat  do  libosti,  ale  ve  skutečnosti  mají  velké  problémy  na 

úrovní nutriční chemie. Rostlinné tkáně obsahují celou řadu látek, které jsou pro býložravce 
nestravi

telné (celulóza, lignin), nechutné (hořké látky), příliš tvrdé (dřevo, křemíkové inkluze 

v 

buňkách trav), jedovaté (nikotin), lepkavé (kaučuk, pryskyřice), málo výživné (nízký obsah 

N či mikroživin), narušující jejich fyziologii (látky působící podobně jako hormony býložravců, 

látky  narušují  procesy  trávení)  apod.  Zajímavé  je,  že  asi  2x  více  druhů  rostlin  tropů  (v 

poměru  k jejich celkovému množství) obsahuje jedovaté alkaloidy než rostliny mírných 

klimatických pásem. Podobné poměry byly zjištěny i u mořských řas. Ovšem evoluční závod 
mezi rostlinnou obranou a býložravci vedl k tomu, že nap