VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

Učení: proces, který se ve vývoji projevuje určitou, přetrvávající změnou psychických procesů a vlastností, navozenou účinkem zkušenosti; může být výsledkem specifické zkušenosti, nebo obecné (učení řeči, školní vzdělávání, atd.);

Výsledky učení nemají trvalý charakter. Na rozdíl od zrání, které je nevratné, mohou být v různém směru ovlivňovány novými zkušenostmi

Obecné znaky psychického vývoje

1. je to zákonitý proces, který má podobu posloupnosti na sebe navazujících vývojových fází

2. vývoj je celistvý proces

3. vývoj je za normálních okolností procesem typických proměn

4. psychický vývoj nebývá zcela plynulý a rovnoměrný, je to komplex kontinuitních a diskontinuitních změn (střídají se období rychlejšího a pomalejšího tempa vývoje i období stabilizace)

5. proces vývoje je individuálně specifické, vývoj každého jedince probíhá určitým tempem

   • vývojové teorie, které pojímají psychický vývoj jako sled kvalitativně odlišných etap, kladoucí důraz na učení, nebo rozvoj vrozených dispozic – jsou Piageta a Eriksona

J.Piaget ( 1896 – 1980): kognitivní vývoj v dětském věku, rozdělil do několika základních etap:

1. fáze senzomotorické inteligence – od * do 2let

2. fáze symbolického a předpojmového myšlení – 2 – 4let

3. fáze názorného myšlení – 4-7let

4. fáze konkrétních logických operací – 7-11let

5. fáze formálních logických operací – 11-12let

E.Erikson (1902-1994): osm věků člověka (psychoanalýza+sociokulturní vlivy), každé stadium jako konflikt dvou tendencí, možnost postupu/vývoje člověka závisí na vyřešení konfliktu:

1. fáze základní důvěry v život proti základní nedůvěře – 0-1rok

2. fáze autonomie proti studu a pochybám – 1-3let

3. fáze iniciativy proti pocitům viny – 3-6 let

4. fáze snaživosti proti pocitu méněcennosti – 6-12let

5. fáze identity proti zmatení rolí – 12-19let

6. fáze intimity proti izolaci – 19-25let

7. fáze generativity proti stagnaci – 25-50let

8. fáze integrity proti zoufalství – od 50let

- jednotlivé vývojové fáze jsou charakteristické změnami, k nimž v této fázi obvykle dochází a které jsou pro ni typické

- vývojový mezník může být:

a) biologický – zrání (např.schopnosti lokomoce)

b) psychický – daný interakcí vnitřních dispozic a učení (nástup logických operací, užívat pravidla logiky, atd.)

c) sociální – daný společností

- přechod mezi fázemi neprobíhá vždy plynule

- občas dochází k napětí mezi starou a novou variantou, po niž jedinec není ještě zcela zralý nebo na ni není připravený – vývojová krize (infantilní chování)

- senzitivní fáze: časový úsek- jedinec je citlivější k podnětům, které jsou pro něj důležité v dané vývojové fázi

- zkušenosti z raného dětství mohou významně ovlivnit další psychický vývoj, ale nemohou jej jednoznačně predeterminovat, i pozdější zkušenost má na člověka vliv