VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

4. Kojenecký věk

• první rok, nepřesně pojmenovaný (dítě nemusí být kojeno tak dlouho)

• rychlý vývoj, dětská osobnost, která je schopna základního osamostatnění, vytváří si vztah k nejbližšímu prostředí

• projev individuálních rozdílů jednotlivých dětí v chování,prožívání a celkovém vývojovém trendu, charakteristické osobnostní rysy jsou dány:

1. dispoziční základy – aktivační úroveň, adaptabilita, intenzita citových prožitků, rychlostí jejich změn, převažujícím laděním atd.

2. ranou zkušeností

   • receptivní fáze – (podle E.Eriksona), receptivita znamená otevřenost okolnímu světu, jeho podnětům, každé dítě má jiný obraz – subjektivní, je spojen s různými citovými prožitky, které fungují jako primární autoregulační mechanismus

   • zkušenost, která ze stimulace vyplývá, mívá různý charakter; je potřebné, aby převažovala její pozitivní varianta, která by dítě od kontaktu s okolím neodrazovala, je potřeba získat základní důvěru ke světu, event. o potřebě potvrzení základní naděje

   • pro receptivitu prvního období jsou významné biologické potřeby

   • Freud považoval za nejpodstatnější část receptivity její orální variantu – sání, pak kousání – ústa jsou v kojeneckém věku důležitá i pro kontakt s okolím – dítě jimi poznává, objekt „skenuje“ pusou:D, věco bere do ruky, pak do pusy, považuje je pak za součást vlastní bytosti

   • primární potřeby stimulace a s ní související potřeby učení – podněty fungují jako informace, jejichž zpracování se projeví i v oblasti učení

   • význam stimulace lze stručně charakterizovat takto:

     1. stimulace působí ve smyslu aktivace organismu – je to stav bdělosti, připravenosti k nějaké činosti, jedna z podmínek učení

     2. stimulace je podmínkou rozvoje individuálních dispozic dítěte

     3. stimulace je základem kontaktu s prostředím

   • nežádoucí varianty u stimulace:

   • dítě mlže být stimulováno málo – dochází k deprivaci – vývoj e deformuje a zpomaluje

   • pokud je stimulace nadměrná, dítě se přetežuje a je vyčerpáváno

   • jestliže je podnětů příliš mnoho a jsou chaoticky prezentovány, posiluje se nejistota dítěte ve vztahu k možnosti poznat okolní svět

   • obdobně se může fixovat pasivita a pocit malého významu vlastní aktivity

(chaotická stimulace – více hraček najednou; nebo třeba převaha manipulace jinou osobou-rodič dělá všechno za dítě, podává mu hračky, hraje si s nimi on před dítětem a dítě je jako pasivní příjemce)

Rozvoj poznávacích procesů v kojeneckém věku

• J. Piaget označuje období primárního rozvoje poznávacích procesů jako fázi senzomotorické inteligence

• rozvoj senzomotorické inteligence je určen interakcí vnějších a vnitřních podmínek, tj. je závislý na dostupnosti podnětů a schopnosti získávat z opakované situace zkušenosti

Rozvoj senzorických a motorických dovedností