VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

d) vlivy prostředí nepůsobí vždycky stejně, mohou být modifikovány i samotnou dědičnou informací (př. Dítě je vychováno nějakým způsobem, ale jak roste,tak najednou se vyvíjí trošku jinak, to je právě kvůli jeho genům, hehe)

- fenotyp: konkrétní podoba určitého znaku nebo vlastnosti (jedna z možných variant konkrétní realizace genetického programu)

- normální psychické vlastnosti jdou dědičné polygenním způsobem – na jejich vzniku se podílí větší množství genů – aditivita – sčítání jejich účinku, platí, že společně vytvářejí jen dispozici ke vzniku určité vlastnosti (zbytek prostředí)¨

- každý genotyp má své vymezené hranice, tzv. reakční normu, v níž je schopen na změny prostředí reagovat

- studium dědičností psychických vlastností ovlivňuje nenáhodnost výběru rodičovských partnerů (vybíráme si partnera na úrovni stejné IQ atd., v případě temperamentu si vybíráme opačné, tzv. komplementární)

1.2.2 Faktory vnějšího prostředí jako činitelé psychického vývoje

- vývoj psychických vlastností lze do určité míry ovlivňovat, každý jedinec je spoluvytvářen prostředím, ve kterém žije

- pro rozvoj psych. vlastností jsou nejvýznamnější sociokulturní vlivy – soubor podnětů, které obvykle působí v rámci sociální interakce – proces socializace

Socializační činitelé

1. Obecné sociokulturní vlivy působí na všechny členy dané společnosti. Jejich prostřednictvím si všichni její příslušníci osvojí obdobné normy, hodnoty, způsoby uvažování a chování, které jsou vyžadovány a pozitivně hodnoceny.

2. Větší sociální skupina či vrstva, ke které jedinec náleží, mu obecné sociokulturní vlivy určitým způsobem zprostředkovává a interpretuje.

3. Malá sociální skupina je vymezena přímým kontaktem a osobním významem všech svých členů, svou strukturovaností a přesným vymezením všech rolí. Nejvýznamnější sociální skupinou, fungující jako primární socializační činitel, je rodina.

Rodina: socializační funkce, výchova, nepostradatelná dědičnost jí samé; každá rodina předává sociokulturní vzorce jiným způsobem – variabilita, také stimulace kognitivní, na každé dítě působí rodina individuálně specificky: mírou pozitivního citového vztahu (akceptace dítěte), úrovní kontroly dítěte a zpětnou vazbou při plnění rodičovských požadavků (rozvoj osobní jistoty, samostatnost, nebo také úzkostná potřeba dodržovat přesně stanovená pravidla)

1.2.3 Způsob realizace psychického vývoje

Zrání: tento proces je funkcí určitého programu genotypu, který se projevuje zákonitou posloupností vývojových změn; individuální rozdíly se mohou projevovat v rychlosti, rovnoměrnosti vývoje a v aktuální úrovni konkrétních variant; zrání je podmínkou dosažení stavu určité vnitřní připravenosti k učení, a tím i k rozvoji psychických vlastností