VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
nejdůležitější je pro dítě v tomto věku zrakové vnímání, svět má pro něj převážně vizuální podobu
zraková stimulace má velký význam pro udržení aktivační úrovně
zrak je zdrojem mnoha informací a nejvýznamnějším prostředkem orientace
zraková ostrost: malý kojenec vnímá předměty vzdálené cca 30cm, má je v zorném poli; Periferní vidění se zlepšuje od 3.měsíce, 3měsíční dítě dovede zaostřit vidění na předměty ve vzdálenosti 15-50cm; pozoruje věci, které drží, a sahá po dalších, které vidí, v půlroce dovede fixovat předměty na 1metr
barvocit: děti rozlišují zelenou a červenou barvu již brzy po narození
binokulární fúze: začíná se objevovat kolem 8.týdne, zdokonaluje se až do 13-14.týdnu
dítě preferuje před jakýmkoliv jiným vizuálním podnětem lidský obličej (zprvu se to bralo jako vrozené sociální zaměření, ale podle nejnovějších výsledků jde spíše o atraktivitu komplexnějšího podnětu; jinak mají děti rádi barvené zajímavé obrazce vnímají je jako celek-gestalt),
ke konci 8.týdne je dítě schopno sledovat předmět, který se pohybuje, ale jenom ze středu ke straně nebo opačně, neumí pohledem přejít středovou čáru (která leží pomyslně vertikálně mezi očima dítěte; mezi 3.-5. měsícem se zlepší schopnost sledovat pohybující se předmět, protože dítě už není omezováno středovou čarou; o něco později dokáže vnímat pohyb i ve smru vertikálním
po 6 měsících života dovede dítě vnímat prostor
sezení lze hodnotit jako jede z důležitých mezníků, který umožňuje určité osamostatnění v oblasti stimulace
rozvíjí se postupně koordinace očí a rukou, na počátku posledníjo kvartálu se objevuje klíšťový úchop (na to je třeba i akomodace oční čočky, aby tak malý předmět vůbec vidělo)
rozvoj poznávání závisí i na vývoji motorických dovedností:
ovládnutí hlavičky
úchop a manipulace s objekty – koordinace aktivity ruky a úst
sezení – v 7 měsících
počátky samostatné lokomoce – ke konci 1.roku začíná dítě lézt
pohybový vývoj je významný pro rozšíření podnětové nabídky
rozvoj motoriky a poznávacích procesů je ve vzájemné interakci: zvídavost a potřeba poznávat okolí podporuje rozvoj motoriky, motorické kompetence naopak umožňují rozvoj poznávání
fáze senzomotorické inteligence trvá přibližně 18 měsíců – Piaget ji dále člení na dílčí subfáze, charakteristické specifickým způsobem chování:
fáze primární kruhové reakce – trvá od 1 do 4 měsíců, typickým znakem této fáze je koncentrace dítěte na vlastní tělo a jeho projevy (opakované mává rukama), poznávání je v této době zaměřeno na rozlišení a potvrzení vlastních kompetencí; veškeré poznávání je v počáteční fázi spojeno se subjektivními prožitky, vztahuje se k v listnímu tělu a má z tohoto hlediska charakter příjemnosti či nepříjemnosti
fáze sekundární kruhové sekvence - trvá od 4 do 8 měsíců; dítě má čím dál tím větší zájem o své okolí; určitý projev (např. mávání a třepání rukama) přestává být cílem, protože už není tak zajímavý a stává se prostředkem; začíná se objevovat jednání, které lze označit za záměrné; hodnocení příčiny a následků nějakého dění je na této vývojové úrovni značně nepřesné, subjektivně zkreslené, ovládané aktuálními emocionálními prožitky a potřebami; dítě má nějaké, i když ještě nepřesně, vědomí trvalosti objektu (8měsíční dítě už ví, že rodiče existují, proto je hledá); vjemové konstanty jsou významným aspektem senzomotorické inteligence a zrakového poznání-tvarová konstanta znamená, že dítě pozná záladní znaky objektu, i když je vidí z různých úhlů (od 3měs.+role paměti), barvová konst. Je ve 4měs a konst. velikosti v 6 měs.; konstantnost lze chápat i jako jednu složku trvalosti
fáze kombinované sekundární kruhové reakce – 8-12měs.; dítě si dovede stanovit nějaký cíl a hledá vhodný prostředek, tj.aktivitu, která by vedla k jeho dosažení, dítě začíná chápat vzájemně vztahy mezi prostředkem a cílem, mezi příčinou a následkem, chápe základní rozdíly manipulovaných objektů a dovede diferencovat i na úrovni vlastní aktivity, Piaget zdůrazňuje souběžnost rozvoje pochopení trvalosti objektu s počátečním chápáním prostoru, času a příčinnosti