VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

Socializace v batolecím věku

• sociální role, které dítě získá, vyjadřují zároveň jeho hodnocení, ale i očekávání a požadavky jiných lidí

Rozvoj komunikace

1. schopnost verbálně komunikovat je jedním z obecných předpokladů emancipace

2. schopnost verbální komunikace je podmínkou vzniku diferencovanějších sociálních kontaktů

• potřeba komunikace stimuluje vznik a rozvoj řečových dovedností

• verbální komunikaci charakterizují:

1. schopnost něco vyjádřit i sdělit způsobem, který je obecně platný (lidé v okolí mu lépe rozumějí, a poskytují mu tudíž i četnější a diferencovanější zpětnou vazbu)

2. schopnost přijímat informace od někoho jiného – dítě, které je schopné přijatelně komunikovat, bývá snadněji akceptováno a lépe hodnoceno; to se projeví i posílením jeho pocitu jistoty

   • verbální komunikace má dva aspekty:

   • komunikace je interakcí s někým jiným

   • komunikace je řečí o něčem

Normy chování

• o sociálních normách získá dítě informace na dvou úrovních:

1. dítě pozoruje skutečné chování lidí

2. děti získavají informace o vhodném chování především pomocí verbálního sdělení (rodič zároveň vysvětluje, proč se něco musí nebo nesmí

   • děti si postupně uvědomují vztah norem k vlastnímu chování a též k chování jiných lidí

   • a) stanovení pravidel vyhovuje dětské potřebě orientace ve světě

   • b) pravidla dítěti umožňují lépe diferencovat, jaké chování bude pozitivně akceptováni, a jaké nikoliv

   • zvládnutí potřebných norem signalizuje reakce dítěte na jejich porušení: takové dítě za svůj čin stydí

   • v rámci batolecího osamostatňování se mění i způsob regulace vlastního chování

   • osvojení základních norem a schopnost ovládat svoje chování jsou spojeny s pokračující emancipací

Učení nápodobou a identifikací

• nápodoba jako opakování nějakého pozorovaného projevu je jednou z forem učení

• Piaget: instinkt konformity, tendence podobat se jiným lidem

• Rozvoj napodobivého chování shoduje s nástupem symbolického myšlení

• Receptivně-motorická identifikace – dítě kývne hlavou, protože se kýve lampa

• Nápodoba je výběrovým, diferencovaným procesem

• Často bývají napodobování rodiče

• Učení nápodobou umožňuje přejmout hotový vzorec chování

• Nápodoba je projevem určité závislosti na okolí, tendence očekávat řešení od někoho jiného a přejímat je

• Nápodoba je pro děti v batolecím věku jedním z dostupných způsobů orientace a adaptace na prostředí

• Určitým problémem je v batolecím věku generalizace a diferenciace napodobovaného chování

• Regresivní nápodoba – kdy dítě dělá to, co jeho mladší sourozenec

• vliv modelu na rozvoj určitých způsobů chování se projevuje nejenom osvojením těchto variant, ale zejména ve způsobu, jak jsou uplatňovány

• specifickou variantou napodobování je identifikace = ztotožnění s někým, potřeby být jako on, a tudíž se chovat stejně jako on