VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

1. nejprve jako výsledek interakce s jinými lidmi, od nichž se dítě tento způsob uvažování učí

2. na základě toho později jako naučená a zvnitřněná funkce

   • dospělí mohou různým způsobem usměrňovat a regulovat dětské učení, ale nejefektivnější může být jejich působení v té oblasti, kde je dítě připraveno na specifické vedení pozitivně reagovat

   • předškolní dítě vyjadřuje svůj názor na svět v kresbě, vyprávění nebo ve hře, v nichž se plně projeví typické znaky dětského myšlení i emočního prožívání; skutečnost je zde zjednodušená; v této podobě uspokojuje dětskou potřebu jednoznačnosti světa, který má požadovanou strukturu a platí v něm jasná pravidla. Takový svět se dítěti jeví bezpečný, lze se v něm snadno orientovat a lze se na něj spolehnout

   • kresba je jednou ze symbolických funkcí, v níž se projeví tendence zobrazit realitu tak, jak ji dítě chápe

   • protože je kresba pojímána spíše jako vyjádření postoje dítěte k zobrazovanému objektu, mohou v ní převažovat subjektivně důležité rysy nad jeho reálnou podobou; na konci předškolního věku se kresbu stále více podobají skutečnosti – fáze reprezentativní

   • hra a vyprávění jsou dalším způsobem vyjádření vlastní interpretace reality a postoje k světu – hra slouží jako prostředek k vyrovnání s realitou, která je pro ně nějak problematická, symbolicky uspokojuje přání; postavy v pohádce jsou buď zlé nebo hodné, zlo je potrestáno, happy end

Chápání prostoru, času a počtu v předškolním věku

Prostor

• egocentrická perspektiva je charakteristická i pro vnímání prostoru – přeceňuje velikost nejbližších objektů, zdají se mu velké, podceňuje vzdálenější, poloha nahoře a dole je již správná, vpravo a vlevo nevyzrálé

Čas

• pojem času se rozvíjí pomalu – dítě měří čas prostřednictvím určitých událostí a opakujících se jevů (v závislosti na egocentrismu a názorovém konkretismu poznávacích procesů) při subjektivním významu

• koncentrace na přítomnost, dítě nespěchá, čas jej obtěžuje, budoucnost neřeší

Počet

• naučí se chápat počet jako jedno z možných klasifikačních kritérií – zná názvy čísel, nechápe podstatu číselného pojmu

• děti sei nejprve osvojují obecný pojem změny množství, resp. počtu – 3leté dítě – kartička s jedním zvířátkem a druhá 5 nebo 6 zvířtátek – percepčně odhadne změnu množství, ale nerozezná 5 od 6; 4leté dítě – zvládá

• pochopení významu jednotlivých čísel určitou dobu trvá

• počítání je ovlivněno fenomismem, tj. vázaností na aktuální stav situace

• počet je pro pouze jedním aspektem reality – ve svých úvahách respektuje spíše jinou, vizuálně nápadnější/atraktivnější vlastnost; chápe číslo jako vlastnost objektu či množiny objektů

• základem je porozumění pořadí – pochopení pojmů méně a více dítě je schopné pochopit, že číslo, které je v číselné řadě dříve, je menší než to, které následuje později (4-5leté dítě)