VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
7.1 Školní zralost
- zrání organismu dítěte, především jeho CNS, se projevuje změnou celkové reaktivity, zvýšením stability a odolnosti vůči zátěži – projevuje se větší dráždivostí, emoční labilitou a snadnější unavitelností
* dostatečná zralost umožňuje lepší využití dětských schopností díky kvalitnější koncentraci pozornosti
* zralost CNS je také předpokladem přijatelné adaptace na školní režim
- zrání CNS pozitivně ovlivňuje lateralizaci ruky, motorické i senzomotorické koordinace a manuální zručnosti
- jakákoli nápadnější neobratnost dítě sociálně znevýhodňuje
- zrání CNS je předpokladem k rozvoji zrakového a sluchového vnímání
* zrak - schopnost vidění na blízko, vizuální diferenciace, lépe rozlišují tvar nebo počet, rozlišují směr; dozrávání mozku ovlivňuje rozvoj vizuální integrace – nelpí na jednom detailu; zralost očních pohybů
* sluch – rozvíjí se rychleji než zraková percepce; schopnost sluchové diferenciace dozrává v průměru 6,5 roku; pro úspěšnost ve škole je potřebná koordinace činnosti obou hemisfér
- schopnost uvažovat na úrovni konkrétních logických operací - opuštění egocentrismu, fantazie, aktuálních pocitů a potřeb, prelogického myšlení
- pro emočně nezralé dítě nemá role školáka dostatečnou motivační sílu, protože je subjektivně příliš zatěžující
Celkový vývoj autoregulačních procesů směřuje od emocionální regulace k vyšší formě, kt. je založena na vůli a spojena s vědomím povinnosti – obecněji platného cíle
7.2 Školní připravenost
souhrn předpokladů, nezbytných pro úspěšné zvládnutí všech nároků školy
hodnota a smysl školního vzdělání: reprezentant obecných hodnot majoritní společnosti, pro rodiče má školní vzdělání určitou hodnotu, kt. se projeví v jejich postoji ke škole; škola se proto může stát místem konfrontace rozdílného hodnotového systému rodiny a společnosti; pokud dítě nechápe smysl šk. vzdělání, stává se pro ně škola zbytečnou povinností, kt. respektuje pouze formálně; hodnoty a strategie chování, kt. si dítě v předšk. věku osvojilo, jsou ovlivněny sociokulturní úrovní rodiny; sociokulturní handicap – nedostatek bazální kulturní zkušenosti; způsob komunikace, kt. v rodině považuje – např. někteří rodiče považují školu za nepřátelské prostředí, kt. chce po nich nedosažitelné věci
sociální připravenost: školsky připravené dítě by mělo umět rozlišovat různé role a diferencovat chování, kt. je s nimi spojeno; školsky nepřipravené dítě nechápe rozdílnost jednotlivých rolí: role žáka jako podřízené bytosti a role učitele jako autority; úroveň verbální komunikace; jakýkoli nedostatek nebo porucha řeči zhoršuje pozici dítěte ve třídě; další podmínkou je dobrá znalost jazyka a respektovat běžné normy chování, toto stádium je „hodného dítěte“, kt. chce naplnit očekávání a všem soc. vyhovět