VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

8.3.3 Střední školní věk jako doba přípravy na partnerství a rodičovství

- souvislost rozvoje mužské či ženské role a počátečních projevů rodičovského chování

- první projevy chování, které lze označit jako rodičovské

- vrozená dispozice k rozvoji rodičovského, pečovatelského chování nestačí, je k němu třeba i specifické stimulace, pro přípravu na partnerskou i rodičovskou roli jsou důležité určité zkušenosti: kontakt s dětmi na nejrůznější vývojové úrovni, kontakty s dospělými, kteří jsou modelem pro různé role

8.3.4 Význam zvířat pro psychický vývoj dětí školního věku

- potřeba stimulace a učení – kontakt se zvířetem rozvíjí schopnost neverbální komunikace, ve vztahu se zvířaty se rozvíjí i empatie, přináší mu zkušenosti s přirozenými projevy života, jako je rození a umírání, potřeba pečovatelského chování

- potřeba sociálního kontaktu, zvíře se stává náhradním prostředkem či pomocníkem v uspokojení touhy po soc. kontaktu

- potřeba citové jistoty a bezpečí, potřeba být někým akceptován

- vlastnosti jsou pro děti jako lepší lidé, vlastnosti, které uváděly, jim právě chyběly u rodičů – pes jim poskytuje citové zázemí a podporu, kterou měli poskytnout rodiče, pes pro ně má vždycky čas, je rád, že je vidí, nemá nikdy špatnou náladu, bere je takové, jaké jsou, je spolehlivý, nekritizuje

- pes je uváděn jako jediná bytost, které je možné svěřit se bez rizika, že by dítě mohlo být potrestáno nebo zesměšněno, 74% dětí věří, že jim pes rozumí; má přínos v soc. oblasti, příchod zvířete do rodiny může vést ke zvýšení její koheze, ale není řešení už tak v rozpadlých rodinách

8.3.5 Identita dítěte středního školního věku

- identita je subjektivní obraz vlastní osobnosti

1. dětská identita vyplývá ze zkušenosti se sebou samým

2. je významným způsobem spoluurčována názory, postoji a hodnocením jiných lidí

a) emoční přijetí jako projev pozitivního citového vztahu – prožitek citové akceptace dodává dítěti sebedůvěru a podporuje jeho sebeúctu

b) racionální hodnocení

3. významnou informací jsou i znalosti o jiných lidech, s nimiž se dítě srovnává

- dětská identita je rovněž určena příslušností k nějaké soc. skupině:

a) nejvýznamnější je rodinná identita

b) nabývá na významu identita daná příslušností k nějaké vrstevnické skupině

- vědomí stability vlastní identity – 8leté dítě ví, že zůstane stále stejným člověkem i v budoucnosti, přestože se mnohé jeho vlastnosti a kompetence změní

- vědomí originality vlastní identity

- dítě se už dovede posuzovat z více hledisek, decentrovaně

- schopnost komplexního hodnocení se zatím vztahuje jen na zjevné vlastnosti a projevy

- potřeba dosáhnout pozitivního sebehodnocení a sebeúcty vede postupně k vytvoření jakési ideální identity, která by byla vysoce ceněna, a proto by bylo dobré, aby o ni dítě usilovalo