VÝVOJOVÁ_PSYCHOLOGIE

• dokáže zobecnit určité principy fungování okolního světa

• pubescent je radikální, jeho nechuť je kompromisům a korekcím vyplývá z nejistoty

• pubescentův postoj k těmto hypotetickým řešením a situacím není příliš diferenciovaný a neliší se od postoje ke skutečně existujícím variantám

9.4 Rozvoj identity pubescenta

• fáze hledání a rozvoje vlastní identity

• úsilí o hlubší sebepoznání

• překračuje hranici aktuálního sebepojetí

• průměrný pubescent se sám sebou zabývá ve zvýšené míře

• zvýšená sebekritičnost pubescentů, spojená s emoční labilitou a nejistotou, sebepoznání komplikuje

• nový způsob sebepoznání, kterým je introspekce – zaměření na vlastní pocity, prožitky a myšlenky – není objektivní

• pubescent se charakterizuje jiným způsobem, než činily mladší děti, používá k tomu převážně sociální a psychologické kategorie, sebepojetí dospívajícího se stává komplexnějším a diferenciovanějším, než bylo dřív

• důležitá je sebeúcta, která bývá v tomto období labilní a zranitelná, komplexem sebedůvěry a respektu k sobě samému, je do značné míry sociálně ovlivněna; jestliže má pubescent pochybnosti o sobě samém, bude mít spíše tendenci vykládat si veškeré reakce okolí ve svůj neprospěch, podezřívavě a přecitlivěle

• přechodné stadium tzv. skupinové identity – podporuje tak jeho sebevědomí, potřeba konformity k jejím hodnotám a normám, snaha o viditelné vyjádření skupinové příslušnosti, sklon k uniformitě oblečení a úpravy, projevů chování,…

• fantazijní představa sebe sama, určitý ideál, který si pubescent postupně vytváří a také jej často mění; rozpor mezi ideálem a skutečností se stává zdrojem mnoha frustrací

• sebepojetí, které už není vázáno jen na příslušnost ke skupině – ego-identita – ideál, kterého si pubescent přeje dosáhnout, obsahuje i výkonové charakteristiky; dobrý výkon už není cílem, ale prostředkem

• sociálně profesní role je důležitou součástí identity – dospívají ví, „co rozhodně nechce být“

• čím vyšší je status rodičů, tím častěji má žák vyšší ambice; česká rodina klade větší důraz na konformitu k rodinnému (či jinému) společenství a mnohem méně oceňuje osobní aktivitu a zodpovědnost – omezující vliv socialistického společenského systému, rigidita společnosti

9.5 Socializace v období pubescence

• ukončení povinné šk. docházky a volba další vzdělávací varianty

1. Sociální poznávání

   • pubescent by chtěl vědět, jací lidé jsou, resp. jací by mohl být

2. Sociální role

   • je ovlivněna zevnějškem a tendencí k emancipaci ze závislosti na rodině

   • pubescent odmítá podřízenou roli, resp. odmítá demonstrovanou formální nadřazenost autorit, jako jsou rodiče a učitelé

   • pubescent je k dospělým netolerantní

   • zvyšuje se význam a vliv vrstevnické skupiny

   • role, kterou dospívající získá ve vrstevnické skupině, má pro jeho identitu velký význam; rodiče mívají pocit nevděku

3. Komunikace

   1. komunikace pubescenta s dospělými je typická vzájemným neporozuměním a zvýšeným napětím, resp. i konflikty

   2. s vrstevníky si dospívající vytvářejí komunikační styl, který je typický užíváním určitých obratů, preferencí některých slov, specifických oslovení, jakousi šroubovaností a teatrálností – soustředění na vlastní skupinu, hihňání, hlučný projev, komunikační zkratky potvrzují vzájemný vztah a podporu