EMMII-otazky - ústní zkouška

V teorii her dochází ke konfliktu inteligentních hráčů, oběma stranám záleží na výsledku. 
V teorii rozhodování je hra proti neinteligentnímu hráči – protihráči nezáleží na výsledku. Hra 
proti přírodě. 
Inteligence hráče – zainteresování hráče na výsledku hry. (inteligentní a neinteligentní hráč) 
 
4. Co je podstatou modelů teorie rozhodování? Uveďte a stručně popište komponenty těchto 
modelů. 
Podstatou je volba nejlepšího rozhodnutí. 
Rozhodovací model obsahuje alternativy rozhodnutí, stavy okolností a výplaty. 
Alternativy rozhodnutí – možná rozhodnutí pro řešení problému. 
Stavy okolností – situace, které ovlivňují výsledky jednotlivých alternativ. 
Výplaty alternativ – ohodnocení jejich výsledků při daném stavu okolností. 
Rozhodovací kritérium – podle jakého hlediska vybíráme. 
Vektor rizika – je-li znám – vycházíme z toho, že jednotlivé varianty rozhodování je třeba 
posuzovat a hodnotit z hlediska budoucích situací, za nichž bude varianta rozhodnutí realizovaná. 
Nejčastěji se možnost, že určitá situace nastane, vyjadřuje pomocí pravděpodobnosti. Vektor 
rizika je vektor právě těchto pravděpodobností. 
 
5. Odlište případy rozhodování za jistoty, za úplné nejistoty a za rizika. Ke každému případu 
uveďte praktický příklad. 
Rozhodování za jistoty – pravděpodobnost realizace jistého stavu okolností je rovna 1 a 
pravděpodobnosti ostatních stavů okolností jsou rovny nule.  Tato situace je spíše výjimečná a ve 
většině situací se s ní při rozhodování nesetkáme. Příklad: Majitel pozemků ví, jaký v budoucnu 
bude o pozemky zájem. 
Rozhodování za úplné nejistoty – pravděpodobnosti realizace stavů okolností jsou neznámé nebo 
je za neznámé považujeme. Pro výběr rozhodnutí používá rozhodovatel postupy, které závisí na 
jeho míře optimismu či pesimismu. Maximaxový přístup, Waldovo kritérium, Savageovo 
kritérium, Bernoulli-Laplaceovo kritérium a Hurwitzovo kritérium. Příklad: Stánkař neví, jaké 
bude počasí na akci, ale předpokládá lepší či horší, záleží to na jeho míře optimismu a pesimismu. 
Rozhodování za rizika – pravděpodobnosti realizace stavů okolností jsou odhadovány či známy. 
Rozhodovatel mívá často k dispozici více či méně věrohodné zprávy (informace) o budoucím 
stavu, pak z toho tedy může vyvodit přibližné pravděpodobnosti budoucí realizace jednotlivých 
stavů okolností (buď podle expertů nebo podle sebe). Může také používat zkušenosti z minulých 
období. Informace o pravděpodobnostech stavů, které nastanou, předpokládáme, že jsou známy, 
tedy, že je znám vektor rizika. 
Očekávaná hodnota výplaty (Bayesův princip), Očekávána možná ztráta a pravděpodobnost 
dosažení aspirační úrovně. 
Příklad: Stánkař neví, jaké bude počasí na akci, tedy neví, jaké bude mít tržby. 
 
6. Co je to rozhodovací tabulka a rozhodovací strom? Jaké informace obsahují? 
Rozhodovací tabulka je maticovou formou zápisu rozhodovacího modelu. Jedná se o matici 
rozměru m x n, kde je m alternativ a n stavů okolností, prvky jsou jednotlivé výplaty vij.