podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jako příklad si můžeme uvést staroindickou filozofii, obsahující návody k sebepoznávání, k vyrovnávání se s utrpením, k dosažení vnitřního míru.
„Buddhismus například podává návod k dosažení stavu nirvány - stavu nejvyšší duševní vyrovnanosti a dokonalosti, klidu, v němž se vědomí člověka zbavuje přání a konfliktů, v němž člověk dosahuje nejvyšší duševní dokonalosti a spokojenosti .” K dosažení tohoto stavu je třeba (mimo dlouholetého cvičení pod vedením osobního učitele), se podle autora, říditi osmi základnímu zásadami:
1. Dosáhnout správného náhledu na život. Život je plný utrpení, které má vždy určité příčiny. Tyto příčiny lze poznat a volbou vhodných prostředků i odstranit.
2. Správně se rozhodovat. Odvracet se od tohoto světa i od vlastního nepřátelství k druhým lidem.
3. Volit správná slova. Neubližovat jimi druhým - i nevhodně zvolené slovo může nenávratně zranit druhého.
4. Správně jednat. Neničit nic živého.
5. Zvolit si správný způsob života. Zajišťovat si živobytí čestným způsobem.
6. Správně se snažit o odstranění vlastních škodlivých vášní a osvojení si kladných emocí a správných myšlenek.
7. Správně uvažovat, neupoutávat se jevy pomíjejícími a vyvarovat se pýchy.
8. Správně se koncentrovat, potlačit činnost smyslů, dosáhnout vnitřní rovnováhy a soustředěného výkonu mysli.
(Koščo, 1964 in Provazník 1997).
Vědecká psychologie
V období středověku a renesance zůstávají úvahy o duši člověka součástí spisů náboženských a filozofických.
Počátky psychologie jako samostatné vědy bývají spojovány až s rozvojem přírodních a společenských věd na přelomu 18. - 19. století na straně jedné a technického rozvoje na straně druhé. S novými nároky jednotlivých vědních oborů narůstala i potřeba podrobněji poznat možnosti a zákonnosti poznávání a psychiky člověka, vědecký entusiasmus se neomezoval před žádným předmětem empirického zkoumání.
Neurofyziologické objevy 19. století, které potvrdily závislost duševního dění na činnosti mozku, vedly k postupného opouštění pojmu duše. Za vědecký byl pokládán materialistický přístup. (skrýt...)
C. G. Jung o tomto období píše: „Zatímco středověk, jakož i antika, ba dokonce celé lidstvo vycházelo od svých prvopočátků z přesvědčení o substanciální duši, vznikla ve druhé polovině devatenáctého století psychologie „bez duše”. Vlivem vědeckého materialismu se všechno, co se nedalo spatřit očima a ohmatat rukama, stalo pochybným,... Za „vědecké”, a tím přípustné platilo jen to, co se buď dalo materiálně poznat, anebo odvodit ze smyslově vnímatelných příčin.”
Které směry určovaly vývoj psychologie od konce 19. století do dneška? „Neexistuje jen jedna moderní psychologie, nýbrž je jich mnoho. Je to zvláštní, vždyť existuje jen jedna matematika, jedna geologie, jedna zoologie, jedna botanika atd. Avšak psychologií existuje tolik, že jistá americká univerzita může každoročně publikovat objemný svazek, který má titul Psychologies of 1930 atd. Myslím, že existuje tolik psychologií co filozofií.” (Jung, 1994, str. 15).