podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

• Já (das Selbst)-

je jedním z archetypů, je prvotním základem psyché, nezjistitelné hloubky a mělo by propojovat oblast vědomí a nevědomí. Jung věřil, že Já podporuje vyváženou syntézu vědomých a nevědomých procesů, může významně obohatit Ego, je mu nadřazeno.

ROZBAL VŠECHNO | VŠECHNO SBAL

Jung rozlišoval osobnosti podle toho zda se zaměřovaly na vlastní vnitřní svět postoj introverze nebo na své okolí extraverze, oba postoje jsou přítomny v každém člověku, ale vždy jeden převažuje. Na tuto dimenzi osobnosti později navázal Eysenck, doplnil jí o dimenzi stabilita – labilita a v této kombinaci je dodnes užívaná, jako teoretický základ některých testů osobnosti.

Podrobnější Jungovo rozlišení typů osobnosti využívá poměru sil čtyř „mohutností” či čtyř psychických funkcí:

• Myšlení - zkoumá, co vnímaný předmět je.

• Cítění – oceňuje hodnotu předmětu.

• Smyslové vnímání - zahrnuje veškerou smyslovou zkušenost.

• Intuice - poznává skrytý význam předmětu.

Kombinací a interakcí uvedených dvou postojů introverze - extraverze a podílů čtyř funkcí vytvořil Jung obsažnou typologii, dnes méně známou. Ego - obranné mechanismy, Vytěsnění, Sublimace,Symbolizace .

Humanistická psychologie

Třetím nejvýraznějším proudem v psychologii současné doby je vedle psychoanalýzy a behaviorismu, širší zaměření různých psychologických teorií na člověka humanistická psychologie. Filosofickým základem tohoto obrácení psychologických směrů k člověku tvoří existenciální filosofie, která vznikla v 19. století, ale uznávanou se v Evropě stala až po první světové válce a v Americe až po druhé světové válce. Jejím zakladatelem byl dánský filosof S. Kierkegaard (1813 – 1855), který ale svým přesvědčením, že každý jedinec má právo svobodně si volit svou pravdu, na základě své subjektivní víry, předběhl svojí dobu, a proto se setkával s výsměchem a nepochopením.

Mezi současné existencionalisty patří ateisté i věřící, ti ale vnímají víru jako osobní volbu, nikoliv jako dogma.

Současná psychoterapeutická škola logoterapie – V. E. Frankla je založená na pomoci lidem uplatnit svouvůli ke smyslu, najít proč žít, jaký je smysl života. (skrýt...)

Franklova teorie souvisí s jeho osobním životem, jeho teorie hledání smyslu života se vytříbila jeho tragickými zážitky z koncentračního tábora, kdy pomáhala svému autorovi i jeho spoluvězňům přežít tábor smrti. A po válce nalézt vůli k životu, i když většina jeho blízkých nepřežila.

„Lidská svoboda je omezená. Člověk není svoboden od podmínek. Má však svobodu zaujmout vůči nim určitý postoj. Podmínky člověka nepodmiňují zcela. V daných mezích záleží na něm, zda se jim podrobí a vzdá, nebo nikoli. Stejně tak se může postavit nad ně.” (Frankl, in Drapela, 1997, str. 147)