podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Carl R. Rogers (1902 –1987)
Hlásil se k filosofii existencionalismu, v americkém prostředí prostoupeném psychoanalýzou a behaviorismem, zdůrazňoval jednotu a jedinečnost každého člověka, jeho novému přístupu se říká nedirektivní nebo „na člověka zaměřená terapie”.
Věří, že každý člověk má „ve svém nitru nesmírné schopnosti sebeporozumění a proměny vlastního sebepojetí, základních postojů a jednání zaměřeného na vlastní self. Tyto možnosti mohou být využity v definovatelné atmosféře, ve které vládnou podporující psychologické vztahy”. (Rogers, 1998, str. 106) .
Shrnuje tři nejdůležitější podmínky, které platí v jakémkoliv vztahu, kde jde o rozvíjení osobnosti, např. ve vztahu psychoterapeuta a klienta:
1. podmínka: kongruence-
shody mezi tím co terapeut prožívá (v organismu) a tím jak tyto prožitky umí sdělit klientovi, jde o to umět být sám sebou, neskrývat se za profesionální masku a otevřeně přistupovat i ke klientovi.
2. podmínka: pro vytvoření atmosféry-
změny je bezpodmínečné přijímání jedince takového jaký je, i s jeho aktuálními pocity, rozpaky, odporem, strachem, zlostí nebo láskou a odvahou.
3. podmínkou vzájemného vztahu je empatické porozumění-
což znamená, že si terapeut uvědomuje pocity a osobní významy, které klient prožívá a toto své pochopení mu sděluje.
„V nejlepším případě je terapeut tolik ponořen do vnitřního světa druhého člověka, že dokáže objasnit nejen významy, jež si klient uvědomuje, ale i ty, které se nacházejí pod úrovní vědomí. Takové citlivé a aktivní naslouchání je však v našem světě neobyčejně vzácné. Myslíme si, že druhému nasloucháme, ale ve skutečnosti mu jen zřídka nasloucháme s opravdovým porozuměním a empatií.” (Rogers, 1998, str. 107) .
ROZBAL VŠECHNO | VŠECHNO SBAL
Jako hlavní metodu své práce používal citlivé naslouchání, rozhovory s klienty, v popsané atmosféře důvěry. Je-li někomu empaticky nasloucháno, začne i on sám naslouchat vlastním vnitřním prožitkům, začne si vážit sám sebe a rozumět si, jakmile si sám sebe váží dovede i otevřeněji přijímat a projevovat své pocity negativní (strach, sklíčenost), ale i kladné (něžnost, úctu, lásku, odvahu), stává se víc sám sebou. Rozvíjí se, prožívá vnitřní svobodu, usiluje o sebeaktualizaci, o dobrý život. Dobrý život v Rogersově pojetí není konečný cíl, ale směřování, které si zvolil celý organismus, ať už má kterýkoliv směr.
Abraham Maslow (1908 – 1970)
Vyrůstal v Brooklynu v rodině plné napětí, mezi věřící matkou a činorodým otcem, který své chování příliš nekontroloval. Studoval na univerzitě u Harlowa, takže jeho počáteční práce se týkaly chování opic. V době druhé světové války začal zkoumal lidskou motivaci, vztah jedinců k nižším a vyšším potřebám, životy sebeaktualizujících se jedinců a okouzlily ho až mystické „vrcholné” zážitky (peak experiences).