podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

U většiny rozhovorů je třeba pořídit průběžný záznam (při přijímacím pohovoru, anamnestickém pohovoru) nebo aby nebyla rušena volnost rozhovoru až dodatečný zkrácený záznam (psychoterapie, diagnostické rozhovory s dětmi), tím ovšem narůstá časová náročnost a může dojít k nepřesnostem v záznamu dat.

Rozhovory jako metodu v psychologii můžeme třídit z různých hledisek:

• 1. podle účelu rozhovoru (přijímací, psychoterapeutický, výzkumný, přátelský, poradenský)

• 2. podle stupně standardizace otázek (od naprosté volnosti průběhu rozhovoru až k přesně standardizovaným otázkám s možností odpovědí ano-ne)

• 3. podle počtu účastníků rozhovoru (dialog, rodinná skupina, formální skupinový rozhovor)

Je zřejmé, že kombinací těchto hledisek dostaneme celou řadu konkrétních rozhovorů, pro ilustraci si blíže popíšeme jen některé z možností.

• A) Rozhovor psychoterapeutický-

Rozhovor psychoterapeutický – má většinou značnou volnost v průběhu, některé směry nedirektivních psychoterapií ani nekladou otázky, jen se snaží naslouchat a občas shrnout podstatné momenty ze sdělovaného obsahu, čímž poskytují zpětnou vazbu (humanistická nedirektivní psychoterapie). Jiné psychoterapeutické směry pomáhají kladením volných otázek pacientovi ujasnit si vlastní prožívání, pořadí důležitosti problémů ve kterých se sám neorientuje, hledat vlastní smysl života (logoterapie).

• B) Rozhovor anamnestický-

Rozhovor anamnestický zaměřený na získání údajů o průběhu dosavadního života zkoumaného jedince, je částečně řízený, klinický psycholog, zdravotní sestra nebo s nimi spolupracující sociální pracovnice, se ptá obecně na tělesný a duševní vývoj, jeho poruchy, onemocnění od narození do současnosti, rodinné vztahy od dětství, průběh školní docházky a určité další okruhy otázek zaměřené na důvod vedení rozhovoru. (Návštěva u klinického psychologa, pobyt v nemocnici, návštěva manželské poradny při rozvodovém řízení, výzkum celé populace).

Nevýhodou anamnestického rozhovoru je značná subjektivita údajů, výsledek je závislý nejen na ochotě zkoumaného jedince vypovídat, ale i na jeho schopnosti rozlišit důležité údaje od nepodstatných, na úrovni pochopení účelu rozhovoru, na jeho paměti a inteligenci. Podrobný anamnestický rozhovor vyžaduje mnoho času a zkušeností.

• C) Rozhovor řízený-

Rozhovor řízený – kdy jsou očekávány odpovědi na přesně formulované otázky, někdy dokonce je pouze možnost výběru mezi určenými odpověďmi. Tento typ rozhovorů omezuje ochotu zkoumané osoby vypovídat, a ale hodí se pro svoji jednoznačnost odpovědí např. pro výzkumy větší části populace, kdy by údaje z volných rozhovorů nebylo možné statisticky zpracovat. Jiným příkladem je ústní zkouška ve škole, také jsou očekávány jednoznačné odpovědi na přesně formulované otázky.