podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

Již od počátečních týdnů gravidity se začíná vytvářet individuálně specifický vztah matky k dítěti, která je s ním existenčně spojena. Těhotenství vždy pro matku znamená dobu zvýšené somatické i psychické zátěže, musí snášet drobné či větší zdravotní obtíže, někdy musí omezit své oblíbené sporty, snížit pracovní vypětí, měla by dbát na vyrovnanou životosprávu...

Z hlediska psychologického je důležité, že již dítě před narozením se učí reagovat na podněty zvenčí, připravuje se na činnosti nutné pro přežití a pro interakci s vnějším světem. Zřetelným mezníkem ve vztahu k očekávanému dítěti, je radostná chvíle, kdy si matka poprvé uvědomí jeho pohyby (mezi 4.-5 měsícem podle vitality dítěte a vnímavosti matky). Jak plod sílí, začnou být pohyby zřetelné i pro ostatní členy rodiny. Někteří psychologové doporučují navazovat komunikaci s nenarozeným dítětem nejen matkám, ale i otcům a starším dětem (doteky, hlazením, mírnou hudbou, klidnou řečí k němu) a tak učit se vlastně v němu navázat vztah.

Již asi od 6 měsíce prenatálního vývoje dítě reaguje na akustické podněty, učí se rozlišovat hlasy lidské od jiných zvuků, reaguje např. prudkými pohyby na zvuky, které jsou mu nepříjemné a tak samo aktivně a ovlivňuje své okolí!

Ve 8. a 9. měsíci těhotenství prudké pohyby plodu, kopance do žaludku, močového měchýře, mohou matce dělat problémy, třeba donutit jí k odchodu z koncertu či opery, protože plod reaguje svým neklidem na dunivý zvuk bubnů.

Nepříznivý vliv psychických traumat či rodinných konfliktů v tomto období je zařazen mezi ostatní lékaři uznávané rizikové faktory pro vývoj dítěte.

Přirozený příchod na svět

Biologicky přirozeným, stresorem pro dítě i matku je příchod dítěte na svět. Ukazuje se, že i v tomto případě lidé ke své škodě zapomínají, co je pro nás nejpřirozenější. Pokud je předpoklad normálního porodu (zdravý plod i matka), je nejvhodnější ušetřit je oba, prudké změny prostředí. Mnoho žen prožívá jako zátěž odosobněné sterilní prostředí porodního sálu, cizí lidi, vlastní bezmocnost při průběhu porodu (viz. neovlivnitelná stresová situace). Svojí úzkostí pak ovlivňuje i pocity dítěte. Pokud je porod veden tak, aby žena měla větší kontrolu nad jeho průběhem (porody většiny primitivních národů) prožívá porod jako „bezbolestný” a může to být velmi hluboký kladný zážitek. Matkám pomáhá i přítomnost laické osoby, která jí poskytuje emocionální oporu, pokud je touto osobou manžel, znamená to další přínos k rozvoji vztahů rodičů k dítěti.(skrýt...)

Lékaři pozorovali rychlejší adaptaci matky i dítěte po přirozeném porodu. Podstatou těchto „přirozených” či „něžných” porodů, je pokud možno co nejméně násilí, přiblížit vlivy prostředí (světlo, zvuky, teplota prostředí), které lze, co nejblíže situaci dítěte před narozením. Běžný porod v nemocnici je pro dítě, asi jako když vás někdo z teplé postele, ve které si posloucháte meditační rytmickou hudbu, vyšoupne do prudkého světla, chladu a rámusu a navíc se honem začněte dýchat. Někdy jsou proto vedeny porody do vlažné vody bazénku. Pro zachování tělesného i sluchového kontaktu s matkou se jí pokládá dítěte na břicho. Tím je umožněn i první zrakový kontakt a snáze pak probíhá i další synchronizace jejich komunikace.