podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

Na rozhraní mezi osobním polem zájmů a zájmy rodičů stojí vztahy v rodině, míra závislosti nebo nezávislosti na svých rodičích a na rodinném zázemí vůbec. V nitru dospívajícího se odehrává velké drama proměny vztahů ke svým živitelům, na jejímž konci by mělo dojít k vyváznutí z psychické a sociální závislosti, nikoliv však k zpřetrhání citových pout! Na jedné straně tu stojí ještě dětská potřeba být bezvýhradně přijímán, milován a mít jistotu (která se pak mění spíše v přání, aby nakonec zůstala pouze v podobě hezkého snu dětství), že budu vždy před nebezpečím světa rodiči ochráněn. Na straně druhé je tu potřeba po vlastní autonomii, aby mohl dospívající naplno prožít svou vlastní jedinečnost, aby si upevnil své názory na svět a měl možnost utvořit si vlastní žebříček hodnot, aby mohl navazovat zralé vztahy se svým protějškem. Pro upevnění svých postojů si musí nutně vytvořit distanc k postojům autorit, čímž se vůči nim často dostává do opozice, případně s nimi o svých postojích polemizuje. (Kulhánek, 2009)

Dospělost

Období dospělosti je věnováno podstatně méně pozornosti než předcházejícím obdobím života jedince. Bývá vyčleněno od přibližně 20-tého až 25-tého roku života (časná dospělost), přes období střední dospělosti (25 – 45 let), pozdní dospělosti (45 – 60) až po stáří (přibližně od 65 let). (Langmeier, Krejčířová 2000) V období dospělosti nenacházíme tak výrazné mezníky jako v předešlých obdobích, proto jsme zvolili pro představu studenta jednotnou charakteristiku celého období dospělosti.

V období dospělosti je jedinec formován převážně pracovní činností, kterou si vybírá v časné dospělosti jako výsledek své profesní připravenosti. Typy činností se mohou z různých důvodů (finančních, vztahových a jiných) v průběhu období dospělosti měnit. Stálejší tendence mohou mít mimopracovní aktivity, činnosti ve volném čase.

S. Freud považoval za základní úlohu období dospělosti „milovat a pracovat“, a faktem je, že manželství nebo stálý partnerský vztah tvoří u značného počtu osob nejdůležitější obsah jejich životního naplnění. Ovšem i manželský život se s pokračujícím lety mění, narozením dětí se z partnerů stávají rodiče a učí se novým rolám i životě v rodině jako takovému. Po fázi expanze, kdy do rodiny přibývaly dítka, přichází v pozdějším období fáze disperze, kdy potomci jeden po druhém opouštějí rodinu, až nakonec fáze nezávislosti, kdy partneři žijí opět sami.

Stáří

Stáří je charakterizováno jako období v životě jedince, kdy dochází k úbytku sil a poklesu schopností a výkonnosti jedince, které kulminují v terminálním stadiu a ve smrti. Především dochází k zhoršení smyslového vnímání, paměti, poklesu inteligence, mění se i citové prožívání. V tomto období dochází obvykle k posílení manželských vztahů a ztráta životního partnera je velmi závažnou událostí, s níž se starý člověk jen obtížně vyrovnává.