podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

• Anticipační učení

aučit se chovat podle toho, co od jedince ostatní v jeho roli ostatní očekávají. Využívá se zpětná vazba, jedinec se snaží odhadnout, zda se chová, jak bylo očekáváno nebo ne. Jsou situace, kdy nemáme možnost předem pozorovat, jak se jiní ve stejné situaci chovali, zpočátku nevíme přesně, jak se máme chovat, pozorujeme, které formy chování mají odezvu a ty pak opakujeme.

ROZBAL VŠECHNO | VŠECHNO SBAL

Dítě se tak naučí, že ve škole se od něho očekává, že bude sedět, poslouchat paní učitelku, že si bude kreslit nebo psát, když k tomu dostane pokyn a nebude mluvit, když pokyn nedostane, že nebude chodit z lavice, ale bude si nosit přezůvky, sešity, pastelky, domácí úkoly... může toho být opravdu hodně najednou, čemu všemu se dítě musí při první vážné roli mimo rodinu naučit. Podobně se ale může naučit převzít roli „nejzlobivějšího” dítěte, ve škole, ale dokonce i doma. (skrýt...)

Pokud třeba rodiče nevěří svému živějšímu dítěti, že se třeba na návštěvě dokáže chovat klidně, se své obavy vyslovují ve spoustě pokynů: „To jsem zvědav co zase dnes provedeš, shodíš, rozbiješ, ne abys... musíš slušně pozdravit... nesmíš skákat do řeči...” Co si z toho malé dítě pamatuje, nejasný pocit, že se očekává, že něco provede, takže se mu to pak většinou povede, chová se podle očekávání a stylizuje se do role „divokého, nezvladatelného dítěte”. Přijdou pak do poradny a před vyjeveným dítětem dokazují, jak je strašné, zlobivé, nezvladatelné a dítě poslouchá, co všechno se od něj očekává, a jak bezvadně vlastně umí zlobit.

Život mezi lidmi se skládá z přebírání mnoha nových rolí, a k jejich zvládání nám většinou pomáhají sociální dovednosti, získané kombinacemi různých uvedených forem sociálního učení.

Diferenciační pojetí vývoje osobnosti

V současné době vedle sebe koexistují dva základní přístupy pohledu na celkový vývoj osobnosti. Prvním z nich je kontinuitní (diferenciační) pojetí, druhým je přístup diskontinuitní (stadiální). (skrýt...)

Podle prvého názoru vývoj spočívá v podstatě v narůstání složitosti struktury a funkce osobnosti, probíhá plynule, bez výraznějších předělů. Osobnost se postupně mění z jednoduché soustavy na složitou, což jedinci umožňuje přesnější přizpůsobení svých reakcí vzhledem k okolí, které se pak postupně mohou stávat adekvátnějšími a úspěšnějšími. Psychologická diferenciace rychle postupuje zejména v dětství, v dospělosti je její nárůst již jen pozvolný, proto bývá považována za důsledek zrání, tedy je jí připisována závislost na vnitřním rozvoji organismu.

Stadiální pojetí vývoje osobnosti

Základními teoretickými východisky pro teorie, které pojímají vývoj osobnosti jedince jako řadu po sobě následujících vývojových etap je Freudova psychoanalýza na ní navazující Eriksonova neopsychoanalýzy a Piagetovo pojetí vývoje jedince především z hlediska vývoje poznávání - kognice, na kterém pak závisí i vývoj ostatních složek osobnosti (např. morálky, jak podrobněji rozpracovává jeho následovník Kohlberg). (skrýt...)