podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

Pro rodiče předškoláka je důležité především podporovat rozvoj jemné motoriky u dítěte – hry s pískem, plastelínou, kreslení, zavazování tkaniček apod. Rodiče by měli ovládat svou potřebu vykonávat některé úkony a úkoly za dítě!

Úvodem této části je zmiňováno, že předškolní vývojové období je věkem mateřské školy. Nesmíme však toto slovní spojení brát do puntíku, poněvadž většinu sociálních a jiných dovedností dítě stále ještě získává v rodině. Mateřská škola potom může na tyto základy z primární sociální skupiny u dítěte zdařile navazovat pro další rozvoj dětské osobnosti.

Mladší školní období

Nástup do školy bývá pro dítě i rodiče velkou událostí i životní změnou, na kterou je většina dětí připravena ve věku 6 – 7 let. I když je dítě pro danou situaci dostatečně zralé, představuje pro něj vstup do školy značnou zátěž. Úplně se mění organizace času, tráveného ve skupině. Dítě dostává jen dálkové vedení učitele, na rozdíl od individuálního pobízení v mateřské škole. Většina děti si při nástupu do školy vůbec neuvědomuje důvod, proč se má vlastně učit.

Období mladšího školního věku se může jevit jako období nezajímavé, ve Freudově ponímání se jedná o období latence bez výraznějších výkyvů. Mladší školní období bývá vymezeno prvními přibližně dvěma lety školní docházky, na něj navazuje starší školní věk (kam už spadá i pubescence, v tomto výčtu vyčleněna spolu s adolescencí v rámci podkapitoly Dospívání). V tomto období je – i když se jedná v psychoanalýze o latenci – dítě velice aktivní, chce prozkoumávat svět skutečně, opravdu. Proto jsou velmi oblíbené různé pokusy, zkoušení různých možností (Langmeier, Krejčířová 1998). Dítě je v tomto věku ještě závislé na pozorovatelné skutečnosti, proto se například prvňáci učí počítat jablíčka nebo autíčka – jsou to věci, se kterými mají přímé zkušenosti, které už znají.

Rodiče prvňáčka by si měli uvědomit, že příprava dítěte do školy by neměla trvat déle než půl hodiny až hodinu, a to po fázi aktivního odpočinku (ne však fyzicky příliš vyčerpávajícím). Pro dítě v mladším školním věku je důležité, aby vyrůstalo dle možností v kompletní rodině a v případě rozvodu rodičů mu je nutno celou situaci přiměřeně vysvětlit. Ponechání dítěte bez vysvětlení totiž může vést ke snaze „najít viníka“ celé situace, a tím může dítě označit pro sebe i sebe samého!

Dospívání

Pod obdobím dospívání máme na mysli dvě různá období, kterými prochází každý mladý člověk: období pubescence (začíná nástupem vývoje sekundárních pohlavních znaků, věkové bývá vymezeno 11 – 13 až 14 – 15 lety) a období adolescence (od 16 do 18 – 20 let; dovršení plné pohlavní zralosti a ukončení tělesného růstu). Celkově se dá říct, že období dospívání je obdobím objevováním sebe sama, hledáním odpovědí na otázky typu „Kdo jsem?“ , „Jaký jsem?“, „Co dokážu a co naopak neumím?“. Sebeobjevování je ve velké míře důsledkem nejen vlastní aktivity, ale i toho, jak mne vidí ostatní – moje skupiny, spolužáci, přátelé apod. Z hlediska hlavních psychologických charakteristik se u dospívajících často objevuje emoční nestabilita, časté nápadné změny nálad, impulzivita a nestálost a nepředvídatelnost reakcí a postojů. Ani tyto charakteristiky však nemusí platit naprosto univerzálně a u některých dospívajících pozorujeme spíše převahující nejistotu – k tomu, jaká je má pozice nyní, co bych chtěl/chtěla v budoucnu. (Langmeier, Krejčířová 2000)