podklady k testu 1 z psychologie - tahák k ostrým testům

Sigmund Freud (1856 – 1939)

Narodil se na Moravě v početné židovské rodině, kde vládl přísný, poměrně starší otec. Freudova matka byla mnohem mladší než otec a láskyplná, malý citlivý chlapec pociťoval v rodině ohrožení, bál se otce, bál se o sebe i o matku. (skrýt...)

„Není divu, že trpěl nočními děsy, enurezou a halucinacemi! Není divu, že oidipovské vztahy byly tak nápadně vykresleny či vryty ve vnímání tohoto silně citově prožívajícího, rozhodného, úžasně nadaného, mimořádného dítěte. Člověka jímá hrůza pomyslit na to, co vše by bylo ztraceno, kdyby byl Sigmund Freud měl jen normální osobnost a normální rodinné vztahy.” (Appel, 1957, s. 16-17. in Drapela, 1997, str. 19).

Rodina se přestěhovala do Vídně, Freud se stal úspěšným lékařem, psychoanalytikem s rozsáhlou klientelou, ale nikdy se nepřizpůsobil mentalitě Vídeňanů, a ti ho nikdy zcela nepřijali mezi sebe. Nebyl schopen ani udržovat dlouhodobější přátelství, rozešel se i s lidmi, kteří ho obdivovali jako svého učitele a duchovního vůdce. Téměř celou dospělost trpěl rakovinou čelisti, prodělal několik operací, měl nemocné srdce. Klidný a oddaný vztah však prožil ke své manželce, se kterou měl šest dětí. Nelze nevidět analogie těchto dospělých vztahů se vztahy, které měl ke svým rodičům a které zakotvil do svých teorií.

Psychoanalýza

Základním přínosem Freudovy teorie je odvážná kombinace vývojového přístupu s principem nevědomých motivů našeho chování – nevědomím.

Nevědomí je plné myšlenek, strachů, tužeb, vrozených pudových impulsů, přání, zvláště sexuálních, která byla v dětství tak tvrdě potlačována rodiči, že se přesunula do míst, kde o nich už nevíme, neuvědomujeme si je, zapomněli jsme na ně, ale to neznamená, že přestala existovat. Naopak, právě proto, že o obsahu nevědomí nevíme, nemáme nad ním vědomou kontrolu a ono ovlivňuje naše chování, proniká z temných hlubin osobnosti formou snů, přeřeknutí, překvapivých kolísání nálad, duševních poruch nebo se přijatelněji projeví - sublimuje v tvořivé umělecké podobě. Tvořivost má ve Freudově pojetí význam pro ochranu duševního zdraví.

Pro názornost bývá osobnost ve Freudově pojetí přirovnávána k ledovci. Nevědomí si můžeme představit jako rozsáhlou spodní vrstvu osobnosti, zcela neviditelnou, vědomí, jako tu část osobnosti, kterou si plně uvědomujeme, tvoří malou část vyčnívající nad hladinu. Oblast mezi těmito vrstvami se nazývá předvědomí, obsahuje myšlenky, zážitky i city, které si člověk uvědomoval, ale už je zapomněl, v běžném životě na ně nemyslí, ale může si na ně vzpomenout, bez větších potíží.

Všechny tyto tři složky se podílejí na veškerém jednání i prožívání člověka.

(k zamyšlení...)

Osobnost vnímal Freud jako uzavřený systém, v jehož rámci se uplatňuje psychická energie. Za zdroj této energie považoval dva základní pudy – sexuální pud, směřující k sebezáchově i k záchově druhu a proti němu směřující síly destruktivní, pud smrti. Vyvažování těchto sil, přeměny energií pudů uvnitř osobnosti a jejich využití, je tak zdrojem všeho chování. Vyvažování sil probíhá uvnitř osobnosti mezi jejími třemi subsystémy, s vzájemně rozpornými principy a cíli.