otazky-zapoctovy-test

dekoncentrace

Které tvrzení o stabilizační funkci je správné?

je doménou centrálního rozpočtu, možnosti její decentralizace jsou velmi omezené

Která (popř. které) fiskální funkce veřejných financí může (mohou) být nejlépe decentralizována (decentralizovány)?

alokační

Princip subsidiarity stanovuje:

odpovědnost za poskytování veřejných statků by měla být svěřena nejnižší úrovni veřejné vlády, která je schopna zabezpečit statky efektivním způsobem.

Tieboutova hypotéza spočívá:

ve výběru municipalit občany dle nabídky místních veřejných statků

Teorie klubů stanoví, že:

společenství by mělo zvyšovat počet členů až do doby, kdy se mezní snížení podílu člena na nákladech právě vyrovná s mezním zvýšením nákladů přetížení na člena.

Které tvrzení je správné?

Se zvyšujícím se počtem občanů územní samosprávy se důsledkem úspor z rozsahu snižují jednotkové náklady na zabezpečování klubových statků. S rostoucím počtem občanů však také klesá jejich užitek vzhledem k ztížené dostupnosti klubových statků a k jejich přetížení (v závislosti na tom, jak rivalitní je jejich spotřeba).

Při existenci centralizovaného modelu fiskálního federalismu:

lze očekávat nízkou finanční samostatnost územních rozpočtů a vysoký objem přerozdělovacích procesů v rozpočtové soustavě

Stabilizační funkce:

je doménou centrálního rozpočtu, možnosti její decentralizace jsou velmi omezené.

Při zabezpečování redistribuční funkce veřejných financí, rozpočty územních samospráv:

mají pouze omezenou roli. Jejich aktivnější uplatnění by vyžadovalo existenci vyšších daňových pravomocí územních samospráv.

Při existenci centralizovaného modelu fiskálního federalismu:

lze očekávat nízkou finanční samostatnost územních rozpočtů a vysoký objem přerozdělovacích procesů v rozpočtové soustavě

Které tvrzení o stabilizační funkci je správné?

Je doménou centrálního rozpočtu, možnosti její decentralizace jsou velmi omezené

Existuje-li soulad mezi odpovědností za výdaje u decentralizovaných úrovní a jednotek vlády a fiskálními zdroji, které mají k dispozici pro financování těchto odpovědností, lze hovořit o:

vertikální fiskální rovnováze

Vlastní příjmy územní samosprávy z definice:

vždy vznikají na území dané samosprávy a mohou pocházet z místních daní, daňových přirážek, uživatelských poplatků, vlastněného majetku a případně z vlastní podnikatelské činnosti.

Územními rozpočty se v ČR rozumí:

rozpočty krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti

Rozpočet územního samosprávného celku může být po jeho schválení změněn z důvodu:

změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem (organizační změny)
změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtovaných příjmů nebo výdajů (metodické změny)
změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů (věcné změny)