č. 2 Dezinfekce, sterilizace, poranění míchy

Dezinfekční prostředky by měly mít následující vlastnosti:

vysoká účinnost

snadné použití a ředění

působení v krátké době

příjemná vůně

nepoškozování dezinfikovaného materiálu

cenová dostupnost

netoxičnost

nedráždivost

vhodné balení se snadným dávkováním

Vývoj dezinfekčních prostředků:

1791–chlor v plynném stavu (vykuřévání nemocnic)

1831-chlorový bělící roztok

1847-chlorové vápno, etylalkohol

1867-fenol

1869-peroxid vodíku

1882-lyzol

1886-formaldehyd

1892-ozon

1895-páry roztoku formaldehydu

1908-jodová tinktura

1910-organické sloučeniny chóru

1935-kvarterní amonné sloučeniny

1943-organické sloučeniny cínu

1949-kyselina peroxooctová

1951-jodofory

1954-chlorhexidin

1963-glutaraldehyd

1990-glukoprotamin

Látky působící proti mikroorganismům se mohou dělit na:

1. dezinficiencia (baktericidní účinek, jsou toxická)

2. konservancia (bakteriostatický účinek, používají se ve velmi malých koncentracích a jsou netoxická)

Dezinfekce je:

1. fyzikální

2. chemická

3. kombinovaná

Mechanismus dezinfekčního účinku:

Dezinfekční prostředky nepůsobí na mikroorganismy universálně toxicky. Zasahuájí do metabolsimu mikroorganismů a jejich enzymů. Obecně jsou označovány za protoplazmatické jedy. Nejčastěji působí oxidací (Cl, H2O2, ozon, peroxosloučeniny), hydrolýzou (kyseliny, alkalie, horká voda), tvorbou solí s bílkovinami (soli těžkých kovů, halogenace), koagulací bílkovin v buňce (KAS, kovy, fenol, alkoholy), změnou permeability buněčné membrány (KAS), proniknutím do enzymatického systému (kovy, formaldehyd, fenol).

Fyzikální dezinfekce:

varem za atmosferického tlaku po dobu 30 min.

varem v přetlakových hrncích po dobu 20 min.

dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při teplotě vyšší než 90°C, dle návodu výrobce.

pasterizace-zahřátí na 60-65°C na dobu 30 min., nebo 85-90°C a rychlé ochlazení

UV zářením (germicidní zářivky)

jiné metody (filtrace, žíhání, spalování…)

Chemická dezinfekce:

Dezinfekční prostředky se připravují bezprostředně před použitím. Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních prostředků lze dosáhnout zvýšením teploty. Fenolové, chlorové a kvrterní amoniové soli je třeba zahřát na 50-60°C. Jodové preparáty do 35°C. K jednorázovému postupu čištění a dezinfekce se používá kombinace se saponáty. U předmětů kontaminovaných biologickým materiálem se používá nejdříve dezinfekce, potom teprve čištění a opakovaná dezinfekce. U všech dlouhodobě používaných dezinfekcí je třeba sledovat ovzduší v interiéru a dodržovat zásady ochrany zdraví.

Účinky jednotlivých dezinfekčních prostředků:

1. Fenol a jeho deiváty:

Poškozuje buněčnou stěnu, rozpouští lipoidy, inhibuje bakteriální enzymy.

2. Chlor a jeho deiváty:

Oxidační efekt působením kyslíku ve stavu zrodu, chloru a kyseliny chlorné.

3. Aldehydy: