zakladni_pojmy_-INSC_I
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Test z předmětu Inscenace jako artefakt I
Klíčové pojmy.
Syntetická teorie
Analytická teorie
Zichovo pojetí dramatického díla a dramatického umění
Dramatická osoba + Herecká postava
Jevištní – Scénický – Dramatický prostor
Divadlo jako komunikace komunikací o komunikaci
Složky divadelního výrazu (jejich vztahy, dělení, vztah k ostatním uměním)
Pohyb divadelního znaku
Inscenace (a představení)
Divadelní artefakt, jeho vlastnosti
Misanscéna
Funkce režie a dramaturgie v moderním divadle
Typy dramaturgicko-režijní interpretace
Vztah dramatického textu k divadelní inscenaci
Z četby:
scénografie: umění. v dnešním pojetí jde o organizaci jeviště. Výsledek scénografa. Nestačí pouze pojmouti kulisy, ale i dimenze časová. Pracuje s trojrozměrným prostorem. V divadle má umělec daleko větčší pole působnosti, než malíř, sochař. Nejde o pouhé ztvárnění scénických poznámek v dramatu. Je v souvislosti s vývojem dramatiky. Neměl by strhávat všechnu pozornost na sebe. Musí mít na paměti vztahy, drama, děj, situaci, herce…
iluzivní a neiluzivní divadlo, alžbětinské, masky a kostýmy antika. Realismus, absurdní drama, experimentální, performance. Zich, Wagner.
Adolphe Appia a Edward Gordon Graic. Díky nim se stala součástí divadelního kolosu, představení, celku. Pojetí inscenace jako celku. Proti naturalismu. Centrem je rytmus jeviště, prostoru. Mění se v čase a podléhá ostatnímu rytmu-hercům, hudbě, osvětlení. Prostor je duševní krajinou. Odmítání historické přesnosti. Moderní pojetí Tairov a jeho konstruktivismus.
Režie: myšlení o režii jako takové od 16.stol. druh umělecké činnosti. pojem od 2.pol.19.stol. oficiálně zodpovědný za chod inscenace, dříve pouze hlavní herec. Nese odpovědnost za uměleckou, organizační estetickou složku. Uspořádání prvků jevištní interpretace (dramatického díla) v čase a prostoru. Vše podřídit harmonii celku. Konkretizace textu v jevištním prostoru. Režie je základním prvkem divadelního představení. Ne nezbytným prostředníkem mezi textem a scénou. Každý je svým způsobem charakteristický, jiná interpretace díla, vyzdvihnutí jiných znaků, faktorů. Práce záleží na období a směru. Režie vždy byla nějakým způsobem, podle určitých konvencí. Představuje nějakou výpověď a interpretace dram. Díla. Výsledek jeho umělecké tvořivosti, výraz jeho životní zkušenosti. Všechny zkušenosti všech mobilizuje a vytváří jedno celistvé dílo. Režie pro určité herce. ¨
Světový názor= všeobecná abstraktní myslitelná platnost. Souhrn mentality a citovosti lidstva určité epochy, který se formovala pod určitýcm vlivem náboženství, politiky, sociálním, etnickým…
Dnes se pojem a funkce dramatik a režisér liší. Nutné vdechnout dílům novou energii.
Moderní režie:
Vědomí „čirého“ prostoru. Vznikla nauka o pohybu herců a vztahu ansámblu k prostoru.
Prostorově řeč na jevišti a herecké gesto akusticky. Dynamické vypracování herecké řeči. Dialogická intonace, bez improvizace.
Učin scénického zvuku.
Materiálem pouze rekvizity aktu. Nic navíc, s čím by se nehrálo.
Světlo má jen funkci funkční. Je faktorem děje, prostředek samotného dramatického napětí.
Fiziologie barev jako dramatický materiál.
Nová rotační scéna, projekční otáčivé hlediště
Kostým nemusí odpovídat době vzniku hry, musí odpovídat rytmu řeči, v němž je hra napsána.