zakladni_pojmy_-INSC_I

- přitom ovšem každá složka je ve styku se svým „mateřským“ uměním a odráží jeho stav a úroveň v dotyčné době (např. scénografie vždy drží krok se soudobým stavem výtvarného umění

- je to významová jednota, projev jistého vztahu ke skutečnosti a zároveň projev umělecké osobnosti svérázně se vyjadřující

- hierarchie složek a jejich svázanost je dána druhem scénického díla a ideově-uměleckým druhem inscenace

- hierarchie složek podléhá změnám, způsob sjednocení je dán ideovým záměrem (v dějinách divadla se často objevuje jedna složka dominující celému tvaru inscenace, např. slovesná složka v klasicismu, scénografie v baroku, herec ve středověkém mimu a v komedii dell´arte)

Pokorný: Složky divadelního výrazu (1946)

• divadlo jako gesamtkunstwerk (divadlo složeno), jakmile se složky dostanou do divadla, získají další rovinu a ztrácí tu svou původní specifickost z mateřského umění

• divadelní umění děleno na 4 kategorie: činohra, opera, balet, opereta.

• Dramatická složka se skládá z režie a hereckého projevu.

1. výtvarná (scéna, kostým, líčený obličej herce)

2. hudební (nejen jako taková, ale i herec)

3. literární

4. pohybová (taneční)

5. dramatická (herectví a režie) – divadelně specifická

dělení je ale velmi hrubé, neexistuje žádná jednoznačná hierarchie, divadlo nemá vyloženě specifickou složku

divadlo má pokaždé jinou hierarchii těchto složek (divadlo nemusí být přímo vázáno na literární složku). Zastoupeny vždy všechny složky.

dělení složek podle toho, jak vznikají v rámci jednoho představení (znak divadelní inscenace)

pokorného dělení je velmi inspirativní, ale když půjdeme do hloubky, zjistíme, že se nedá dělat striktní rozdělení, herce najdeme jako nejzákladnější složku.

Dá se škrtnout celá literární složka podle toho, jak to divák vnímá.

Důležitý rys: uvědomit si, které složky jsou pohyblivé/proměnlivé, a které trvalé. Jestli se mění jen v čase nebo se mění i v čase i v prostoru.

Statická proměna-sestava divadelních výrazových složek se mění uvnitř divadelní struktury

Dynamická proměna-změna sestavy složek v průběhu inscenace7

Při rozebírání inscenace:

1 -> východiskem jsou dramata, texty představení

2 -> lze srovnávat s autory stejné doby. Nutné přihlédnout k archeologickému materiálu.

3 -> překladatel

4 -> během doby se mění estetický názor, nesmíme přenášet naše estetická měřítka.

Herecká postava:

Fiktivní subjekt vystupující v díle. Vystupuje v motivech

Hercovo poslání ve hře je vytvořit určitou postavu hry – tvoří sám svým vl.tělem

Složkami herecké postavy jsou kostým, maska, hra a mluva

Má složky stálé: oblečení, tělesný vzhled/// a nestálé, proměnlivé: hra, mluva

Postava dramatu je přímo dána svými promluvami a souborem scénických ponámek, které se k ní vztahují a dále nepřímo svým jednáním z promluv. Z vnějšku pak je dána svým popisem, popisem jejího jednání, které je uloženo v promluvách ostatních postav dramatu => postavu tedy vymezují informace z hlavního i vedlejšího textu