zakladni_pojmy_-INSC_I

Řeč v dramatu, i když není výrazně stylizována (nebo je, např. alexandrín) vždy hraje určitou promluvu, je stylizovaná.

Veltruský: Drama jako básnické dílo

• žák Mukařovského

• obhajuje, že dramatický text je dílo samo o sobě

• jakým způsobem se vytváří smysl dramatu při čtení

• je irelevantní, jestli se dramata čtou nebo nečtou

• jestli je struktura textu stabilizovaná a ucelená, že můžeme říct, že je to artefakt

• když dramatik píše dramatický text, nezačíná od dialogu, ale má vizi konkrétní situace, obrazu a z toho vypíše text (komplexní představa) = jde od obrazu prostřednictvím textu k dalšímu obrazu

• každý dobrý dramatik píše ve spojitosti s nějakým divadlem, v úzké vazbě na divadlo, tudíž má zkušenosti, jak to divadlo funguje

• text není jen pomocná složka, jako ho pojímá Zich, text je dílo samo o sobě, protože jej někdo napsal jako celek

• ve chvíli vytvoření by měl mít ucelenost, má text nějakou koherenci

• funkce scénické poznámky – jak uceluje kontexty dramatu, jak dialog ve scénické poznámce pokračuje (sémantické gesto – jakým způsobem autor vrství a strukturuje významy ve svém díle), jak se sémantické gesto projevuje v dramatu

• Veltruský však podceňuje pragmatiku vzniku textu, opírá se o osvícenský koncept psaného, dramatik dává text se zredigovanými poznámkami;
  literární pojetí dramatu se snaží pojmout po celé dějiny dramatu, což je trošku riskantní (hledá i ve fixaci cda; do 17. století nevíme, čí jsou scénické poznámky)

• fungování dialogu – snaží se prohloubit a zpřesnit pojmy,
  termíny nahradí dialogičností a monologičností textu, ignoruje představu, že rozdíl spočívá v počtu mluvčích
  dialogičnost – výrazné přechody, rozdělení
  monologičnost – rozpětí se oslabuje, až mizí

• kašle na Mukařovského střídání kontextů a společné téma, dialektické napětí mezi tématem a kontexty

• ve chvíli pojmenovávání něčeho, okamžitě dochází k tomu, že se významová jednotka promítá do všech kontextů

• dramatický konflikt se může udát už na banální lingvistické úrovni (nedorozumění slovy, každý čte věci jiným způsobem, hra s významy, pochopením a synonymy apod.), významové zvraty v dramatu

• verš dramatu – zvyšuje množství významových zvratů v dramatu (každý verš je zvratem), je možné jakkoliv strukturovat a zvyšovat tak dynamičnost
  veršový přesah, i uvnitř repliky může být napětí, protože na konci může být nějaké důležité slovo; velká část verše v dramatu je rytmizovaná, ne rýmovaná
  verš je možností, jak komplikovaně strukturovat drama

• ironický verš (blankvers)

• gestický verš – svým rýmem předjímá hercovo gesto, nejen významy

Dramatický prostor

• dějiště (kde se to odehrává, určení místa děje v jakékoliv míře určenosti)

• vztahy (při jejich popisování vztahů používáme prostorové metafory /kdo je komu blízko, jak je vzdálený, kdo je nad kým, …/)