zakladni_pojmy_-INSC_I

Středověk -> duchovní

Světské divadlo žakéři si představení dělali sami.

Renesance= hl složkou je výraz, Leone de Sommi -> čtyři dialogy = jak hrát, jak se má režírovat.

Alžbětinské divadlo-> hamlet monolog-> nepřehrávat, nejít do lacinosti

Comedie dell’arte -> principál nebo capocomico.

Klasicismus Moliere, diderot ( návod na to jak hrát, řízené herectví)

18. století-> Sturm und Drang

19-20 století -> meiningenští, stanislavskij, Craig a Appia, Wagner, Jaroslav Kvapil (impresionismus, symbolismus), Karel Hugo Hilar (expresionismus

20.30. léta avangarda. Snaha definovat poměr režisérské práce k autorskému textu, aby byl zachován. Krejča, Radok, Grosmann.

Postmoderna -> Morávek, Petr Lébl, Pitinský, Mikulášek.

Mizanscéna: francouzského původu. První věc vytvářená režisérem. Jevištní realizace psaného textu a rozpracovaného scénáře. Označení konkrétní jevištní kompozice hereckých a dalších elementů obrazu jednání. Jedná se tedy o tematizaci herci, rozestavění herců, kulis atd. někdy použit pojem aranžmá.

Divadlo a jeho funkce

• informační/komunikační
  varianty: funkce vzdělávací, funkce ideologická

• reprezentativní/socializační

• zábavní/relaxační

• náboženská (i náboženství může být ideologie)

• sebeidentifikační

• estetická funkce (měla by dominovat)

Každý artefakt má funkcí povícero, otázkou je, která potlačí kterou. Inscenace se nedá přenést jinam, do jiné doby, aby byla zase stejná. Z historie vybíráme momenty, které inspirují i v současnosti. (historikové odkázání pouze na literaturu)

Divadelním artefaktem je inscenace.Divadlo není zachytitelné, je proměnlivé, pomíjivé. Mezi inscenací a představením panuje dialektický vztah, inscenace se realizuje v jednotlivých představeních, která jsou do jisté míry jedinečná. Teprve souhrnem představení je dán celek inscenace.Divadelní představení je složitou strukturou, dynamickou výstavbou prokomponovaných prvků, převzatých z jednotlivých uměleckých sfér. Stále aktivní protiklady mezi jednotlivými složkami…Rysem divadelního artefaktu je nerozložitelná integrovaná syntéza všech složek,l které vstoupily v divadelní tvar.

artefakt x arte(f)akt x arte akt

• charakter události v divadelním prostředí

• událost relativně neopakovatelná

• kolísání mezi předpřipraveností a tendencí k procesuálnímu, neopakovatelnému

• artefakt je stabilní a je precizně opakovatelný

arteproces

• procesuálnost divadelního představení

artekoncept

• to, co vzniká až k premiéře

• úmysly a záměry, ale nevíme, jestli to dojde až k našemu konceptu

vedlejší text =scénické poznámky – text - nejčastěji dramatikův, ale někdy doplňovaný vydavateli např. Shakespeare - který nepatří k promluvám herců a který čtenáři usnadňuje jeho chápání hry nebo způsob jeho ztvárnění (+ existují ještě slovní dekorace, které jsou součástí textu hlavního). především v moderních dramatech