Jihoslovanské jazyky - referát

Bulharština (přibližně 6,5 milionů mluvčích)

Mluvnická struktura bulharštiny se přibližně od 12. století vyvíjela odlišněji než u jiných slovanských jazyků, a to z důvodu intenzivních kontaktů s neslovanskými jazyky, obzvláště s řečtinou. Bulharština se společně s makedonštinou, řečtinou, albánštinou, rumunštinou a jihovýchodními dialekty srbštiny řadí do tzv. balkánského jazykového svazu, který sdružuje geneticky odlišné jazyky s některými typologickými shodami v určitém geografickém areálu. Slovní zásoba bulharského jazyka obsahuje mnoho turcismů (například v oblasti gastronomie nebo řemesel), ale také slova přejatá z řečtiny. Po obnovení státnosti Bulharska po roce 1878 přejímala také slova z francouzštiny a němčiny nebo z již zmiňované ruštiny v 18. století a po druhé světové válce.

Bulharština má dynamický, volný a pohyblivý přízvuk, to znamená, že slabika s přízvukem může stát na kterékoliv pozici. Přízvučné slabiky jsou vyslovovány s důrazem. Oproti srbochorvatštině není v bulharštině délka přízvuku. Bulharský přízvuk se řadí k nejvýraznějším v celém jihoslovanském prostoru.

Další charakteristika současné spisovné bulharštiny:

• tj/kti, dj > št, žd (př. свещ/нощ, межда - svíce/noc, mez)

• střídnice za jať: ě > e/‘a (př. снежен/сняг - sněžný/sníh)

• výskyt střední a středové samohlásky ă (výslovnost [ə]) – jde o temné, nevýrazné a; nemá ji žádný jiný jihoslovanský jazyk, v bulharštině bývá zapisována písmenem ъ, při transliteraci do latinky ji zapisujeme jako ă

• kromě korelace znělosti mají konsonanty v bulharštině také korelaci tvrdost/měkkost – každý konsonant má svůj palatalizovaný protějšek, vyjma palatální afrikáty [č] a palatálních frikativ [ž], [š] (kromě bulharštiny v žádném jiném jihoslovanském jazyce)

• ztráta infinitivu – základní tvar slovesa je vyjádřen v 1. os. sg. indik. préz.

• ztráta pádových koncovek pro vyjadřování pádových vztahů – nahrazeny předložkovým vyjadřováním

• budoucí čas vyjadřován částicí šte + indikativ prézenta

Makedonština (přibližně 1,4 milionu mluvčích)

Stejně jako bulharština, tak i makedonština se se svými rysy více přibližuje k sousedním neslovanským jazykům – k albánštině, rumunštině a řečtině. Tvoří tak s předchozími uvedenými již zmiňovaný balkánský jazykový svaz. Vedle bulharské slovní zásoby i makedonština obsahuje řadu grecismů a turkismů, kulturně-politická situace po roce 1918 měla navíc za následek pronikání srbských slov do makedonské slovní zásoby. V posledních 25 letech je stejně jako u jiných jazyků zaznamenáno časté přejímání slov z angličtiny.

Makedonština má dynamický a stálý přízvuk – na třetí slabice od konce, v případě dvouslabičných a tříslabičných slov na první slabice. Spisovná makedonština je svými gramatickými jevy i přes některé odlišnosti velmi podobná spisovné bulharštině: