Seminární práce - Pozorování obratlovců

Pokračování tabulky 4

Tabulka 4 vyjadřuje souhrnný přehled zpozorovaných obratlovců na všech třech biotopech ze všech tří dnů pozorování. Za celkovou dobu mých tří termínů pozorování jsem na všech třech biotopech spatřil dohromady 40 druhů a 1500 (přibližný počet vajíček skokana hnědého – dále již s tímto údajem v tomto odstavci nepočítám; podrobnosti uvedeny pod tabulkou 2) + 170 (bez vajíček skokana hnědého – dále již v tomto odstavci počítám pouze s tímto údajem) jedinců obratlovců. Nejvíce druhů jsem zpozoroval v biotopu mokřad u louky (20), nejméně v biotopu řeka (10). Nejvyšší počet spatřených jedinců byl opět v biotopu mokřad u louky (69), nejnižší však v biotopu les (49). Nejpočetnějším druhem v biotopu řeka a zároveň nejpočetnějším pozorovaným druhem vůbec byl kos černý (18 jedinců u řeky, 30 j. celkem), v biotopu mokřad u louky vrabec domácí (10 j. i celkem) a v biotopu les pěnkava obecná (10 j. v lese, avšak celkem 13 j.). Nejvyšší počet druhů (29) i jedinců (77) jsem spatřil v květnu dne 16. 5. 2015. Nejnižší počet druhů (14) i jedinců (31) jsem spatřil v dubnu dne 5. 4. 2015. V dubnu dne 26. 4. 2015 jsem zpozoroval 23 druhů a 62 jedinců.
Co se týká celkového počtu jedinců z jednotlivých tříd obratlovců za všechny tři termíny pozorování na všech třech biotopech, na prvním místě byli s naprosto drtivou převahou ptáci (155 j.), dále ryby (8 j.), obojživelníci (asi 1500 vajíček, jež zde nezapočítávám + 3 j.), savci (3 j.) a plazi (1 j.).

Autoři popisující faunu v Podbeskydském bioregionu, Culek a kol. (2013), uvádějí pouze významné druhy obratlovců Podbeskydského bioregionu, jsou to: z obojživelníků mlok skvrnitý, čolek karpatský, kuňka žlutobřichá; z plazů ještěrka zední; z ptáků břehule říční, lejsek malý; ze savců ježek západní, plch lesní a myšice temnopásá. Zmiňovaného mloka skvrnitého jsem spatřil dne 26. 4. 2015 na biotopu mokřad u louky, což považuji za svůj největší úspěch, a dne 26. 4. 2015 i 16. 5. 2015 jsem v lese zpozoroval, dohromady 5 jedinců, také zmíněných lejsků malých. Ostatní významné druhy obratlovců uvedené Culkem a kol. (2013) se mi spatřit nepodařilo.

Na informační tabuli 2. stanoviště naučné stezky obce Písek se píše, že typickými obyvateli úseku řeky, který jsem pozoroval, je pstruh potoční, vranka obecná, vranka pruhoploutvá a střevle potoční. Z těchto ryb se mi však v řece podařilo zpozorovat pouze pstruha potočního, celkem 8 jedinců, a to 16. 5. 2015.
Na téže tabuli se také píše, že na břehu řeky nacházejí svá útočiště užovky, ledňáčci či skorci. U břehu se mi opravdu z plazů podařilo spatřit užovku obojkovou dne 16. 5. 2015, z uvedených dvou ptáků se mi podařilo spatřit skorce vodního dokonce ve dvou termínech, a to 5. 4. a 26. 4. 2015. Z velmi vzácně zahlédnutelných obratlovců, jako je zde uvedena vydra říční, čáp černý a konipas horský, se mi nepodařilo spatřit ani jediný druh.