Seminární práce - Pozorování obratlovců

Celá oblast je značně překryta zejména písčito-štěrkovitými a štěrkovitými proluviálními a fluviálními sedimenty a překryvy sprašových hlín. Fluviální sedimenty se nachází v několika úrovních. Patrně nejstarší jsou sedimenty pocházející z mindelu. Písčité štěrky vyššího údolního terasovitého stupně pocházejí z rissu. Nižší údolní terasovitý stupeň tvoří fluviální štěrky würmu. Nejmladší sedimenty jsou holocénní nivní hlíny a štěrky nejnižších terasovitých stupňů a říčních koryt. Úpatí svahů jsou překryty deluviálními sedimenty.

Náveská pahorkatina leží ve v. části Jablunkovské brázdy. Představuje mírně členitý pahorkatinný georeliéf, zvlněný krátkými hřbítky vybíhajícími z Čantoryjské hornatiny. Tvoří v. křídlo příčné synklinály v godulské digitace příkrovu slezské jednotky. Erozně-denudační reliéf je charakteristický suky (tvrdoši) na odolnějších vrstvách pískovců a slepenců, stopami pliocénního a pleistocenního zarovnání povrchu a výskytem podsvahových pedimentů. Nejvyšším bodem je Kempa (571 m). V oblasti se nachází nejvýchodnější bod České republiky.

Náveská pahorkatina leží převážně ve 4. vegetačním stupni. Vyskytují se zde roztroušeně menší komplexy smrkových lesů, místy s bukem. V údolí Olše a přilehlých přítoků se vyskytují údolní jasanovo-olšové porosty. Předmětem ochrany přírody je podhorské rašeliniště s typickou květenou v PR Bukovec. Součástí soustavy Natura 2000 je EVL Olše.

(http://moravske-karpaty.php5.cz)

EVL Olše

Tvoří ji přirozená vegetace v bezprostředním okolí řeky v podobě údolních jasanovo-olšových luhů, a na hospodářsky nevyužitelných prudkých svazích říčních teras v podobě fragmentů, polonských dubohabřin, případně acidofilních bučin často ovlivněných okolními sídly a příměsí nepůvodních dřevin.

Olše zde má charakter divočící řeky s velmi proměnlivým sezónním průtokem. V dolní části jejího toku dochází k sedimentaci štěrku a tvorbě štěrkových říčních náplavů s nejrůznějšími sukcesními stadii na ně vázaných biotopů. Dno je kamenité až štěrkové, místy písčité až bahnité, vlastní vodní tok je bez výskytu makrofyt. Tok je neregulovaný, břehy jsou zpevněné kolem mostních objektů. Významný je výskyt vydry říční (Lutra lutra) a mihule potoční (Lampetra planeri).

(http://moravske-karpaty.php5.cz)

Místo a doba pozorování

Jak jsem již v úvodu zmiňoval, pro tuto práci jsem zvolil následující tři biotopy:
řeka, mokřad u louky a les. Všechny tři uvedené biotopy se nacházejí v obci Písek
(okres Frýdek-Místek). Tyto biotopy na sebe plynule navazují po pěšině o délce asi 1 500 m. Pokoření vzdálenosti mezi jednotlivými lokalitami trvá průměrnou lidskou chůzí cca 10 minut. Na každé lokalitě jsem provedl jedno pozorování po 3 týdnech. Jednotlivá pozorování proběhla v termínech 5. 4., 26. 4. a 16. 5. 2015, v každém dni vždy na všech třech biotopech. V každém z uvedených dnů jsem se zabýval pozorováním obratlovců na všech třech biotopech v ranních hodinách dohromady vždy v době zhruba 6:00 – 9:30 (včetně doby dělání si poznámek a doby mezi přemísťováním se na další lokalitu). Vlastnímu pozorování obratlovců jsem se tedy přímo na každém biotopu věnoval vždy asi 1 hodinu.