Seminární práce - Pozorování obratlovců

V okolí Hukvald se nacházejí geneticky hodnotnější ekodémy lesních dřevin nitrofilních stanovišť – lípy s plochou asi 5 ha, jilmu horského, javoru mléče (5 ha), jasanu ztepilého (5 ha), a především významný ekotyp javoru klenu s plochou asi 40 ha. Pozoruhodný je také porost buku s výškou stromů kolem 50 m.

Pro bioregion je charakteristická mozaikovitá fauna předkarpatských pahorkatin, blízká Hranickému bioregionu, s větším zastoupením lesního elementu (měkkýši vlahovka karpatská, vřetenatka nadmutá, řasnatka nadmutá). Na suchých stanovištích jsou ochuzená teplomilná společenstva hmyzu a měkkýšů (suchomilka panonská aj.), na vápencích u Štramberka se v minulosti vyskytoval i denní motýl jasoň červenooký, nedávno repatriovaný. Tamtéž je také velmi pozoruhodný výskyt ještěrky zední, jediný v České republice. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, Ostravice a Olše do lipanového pásma.

Významné druhy živočichů Podbeskydského bioregionu:
Měkkýši: nádolka nadmutá (Vestia turgida), n. hrubá (V. gulo), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), vlahovka karpatská (Monachoides vicinus), skelnatka drnová (Oxychilus cellarius), suchobělka bělavá (Candidula unifasciata), trojzubka stepní (Chondrula tridens), sudovka skalní (Orcula dolium). Pavouci: skákavka kovová (Heliophanus patagiatus), slíďák pobřežní (Pardosa agricola), s. břehový (Arctosa cinerea). Hmyz: lesklice skvrnitá (Somatochlora flavomaculata), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), v. tmavoskvrnná (L. rubicunda), v. tmavá (Sympetrum danae), páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata), marše pobřežní (Tetrix tuerki), saranče blankytná (Sphingonotus caerulans), střevlík Ullrichův (Carabus ullrichii), drabčík Acylophorus glaberrimus, jasoň červenooký (Parnassius apollo), modrásek bahenní (Maculinea nausithous). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), čolek karpatský (Lissotriton montandoni), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata). Plazi: ještěrka zední (Podarcis muralis). Ptáci: břehule říční (Riparia riparia), lejsek malý (Ficedula parva). Savci: ježek západní (Erinaceus auropaeus), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius).

(Culek a kol., 2013)

Kontrasty

Hranice Beskydského bioregionu jsou výrazné, dané podstatně vyšším a členitějším reliéfem a odlišnou biotou. V detailu je hranice vedena tak, aby úpatní povrchy, tvořené sedimenty z Beskyd, často podmáčené a silně ovlivněné sestupem horských druhů, byly zahrnuty ještě do Beskydského bioregionu. Hranice vůči Ostravskému bioregionu je velmi nevýrazná, geomorfologická, podmíněná ostrovy vyššího a členitějšího reliéfu na křídovém flyši a rovněž odlišným vegetačním komplexem s dominancí 4. vegetačního stupně. Hranice vůči Hranickému bioregionu jsou nevýrazné, dané mj. příslušností k povodí Odry a vlhčím klimatem. Region se odlišuje i přítomností těšinitových a flyšových pískovcových hřbetů, místy s kernými sesuvy.