Seminární práce - Pozorování obratlovců

Charakteristika jednotlivých biotopů

Biotop řeka

Řeka Olše (místní název Olza) pramení nedaleko polské obce Istebna ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 840 – 880 m n. m. po 16 kilometrech opouští polské území a po dalších 83 kilometrech se v nadmořské výšce 195 m n. m. vlévá u Bohumína do Odry, jejíž vody jsou součástí úmoří Baltského moře.

Život řeky v posledních desetiletích ovlivnil svou činností člověk. Zpevňováním břehů a narovnáváním toků jako součástí protipovodňových úprav výrazně urychlil odtok vody z krajiny. Využíváním vody nejen pro zemědělské a průmyslové účely, ale především v domácnostech, zhoršil její kvalitu, a tím ohrozil původní funkci vody jako kolébky života

Stanoviště, na kterém jsem prováděl pozorování obratlovců, se nachází u mostu, na konci vzdálenějším od hlavní cesty. K mostu vede od hlavní cesty směrem na Jablunkov po levé straně pěšina, která měří asi 70 m, samotný most pak má délku asi 8 m. Šířka řeky je zde zhruba 5 m. Dané stanoviště se nachází u splavu na levém břehu řeky v jejím horním úseku charakterizovaném chladnou vodou silně nasycenou kyslíkem. Z typických obyvatel zde lze nalézt pstruha potočního, vranku obecnou, vranku pruhoploutvou a střevli potoční. Z korýšů se zde nachází rak říční a blešivec potoční. Dno ožívá larvami vodního hmyzu – jepic, chrostíků a pošvatek. Nad hladinou se míhají pestrobarevná křídla vážek, šídel a motýlic.

Břehy řeky jsou lemovány společenstvími olšin, křovitých vrbin i rákosin. Prozařují zde květy blatouchů, orsejí, kyčelnic, netýkavek, hluchavek, kakostů, vrbin a tužebníků, kde nacházejí svá útočiště užovky, ledňáčci či skorci. Vnímavý pozorovatel může být odměněn pohledem na vydru říční, čápa černého či konipase horského.

(Informační tabule 2. stanoviště naučné stezky obce Písek)

Biotop mokřad u louky

Mokřadem v podstatě rozumíme místo, kde voda vyvěrá na povrch a vytváří specifické stanoviště s ojedinělými společenstvy rostlin a živočichů. Konkrétně se na tomto stanovišti kromě louky, která je směrem k okraji blízkého lesa z části podmáčená, nachází i menší tůňka vedle zahrady lidského sídla.

Toto stanoviště se nachází asi 1 500 m od předchozího, odkud sem vede pěšina ve směru toku řeky, následně vlevo mírně stoupajícím úsekem a poté ještě jednou vlevo. Celková rozloha mokřadu činí zhruba 20 000 m2, rozloha přilehlé louky (vlevo od pěšiny) je asi 100 000 m2.

Pro území tohoto specifického stanoviště je typická přítomnost obojživelníků, bažinných rostlin a bohatého světa bezobratlých.
Z obojživelníků zde můžeme pozorovat čolka horského a obecného, mloka skvrnitého, ropuchu obecnou či skokana hnědého.
Vodní plocha mokřadu ožívá řadou bezobratlých živočichů. Na hladině i na dně můžeme vidět larvy chrostíků, vážek, respekt budící znakoplavky, potápníky a mezi stvoly sítin a puškvorců pomalu se pohybující měkkýše.