Seminární práce - Pozorování obratlovců

Na tomto stanovišti nás z rostlin na jaře upoutají majestátná květenství devětsilů, blatouchů a svou omamnou vůní nás překvapí lýkovec jedovatý.
Léto zbarví louku červeně kohoutkem lučním a žluté květy pryskyřníků a vrbin, nad nimiž se vypínají květenství pcháčů a bodláků.
Okraj mokřadu (vpravo od pěšiny) je lemován lesními společenstvy.

(Informační tabule 3. stanoviště naučné stezky obce Písek)

Biotop les

Pro lesní úsek v poměrně těsném sousedství s CHKO Beskydy, obklopený loukami a pastvinami, který vznikl činností člověka, jsou typická přilehlá terasová políčka.

Stanoviště, na němž jsem realizoval své pozorování obratlovců, leží opět zhruba 1 500 m od předchozího, odkud sem vede pěšina vpravo stoupajícím lesním úsekem, následně vlevo úsekem téměř nestoupajícím až k úseku nedaleko od okraje lesa.

V 19. století bylo i zdejší lesní hospodářství poznamenáno zalesněním smrkem. V současné době dochází ke změně druhového složení lesa tak, aby se zvýšila ekologická stabilita porostů. Jedná se hlavně o vysazování listnatých dřevin – buku a javoru.

Stromové patro zde převažuje, keřové patro je však na tomto stanovišti velmi chudé. Ve stínu buků a javorů najdeme fialové koberce kyčelnice žláznaté, které později vystřídá pstroček dvoulistý, kokořík mnohokvětý a dominantní bělavá květenství udatny lesní.

Tento biotop vyznačující se pestrostí rostlinných druhů, umožňuje život četným zástupcům hmyzu – čmelákům, motýlům a broukům.
Přítomnost bohatých společenství půdního edafonu ukazuje na šetrný ekologický způsob hospodaření v této lokalitě.

Okraj smíšeného smrkobukového lesa bývá zvláště na jaře rozezvučen hlasy skřivanů, kosů, lejsků, pěnkav a konipasů.
O rozmanitém životě v lese nás také mohou přesvědčit četné pobytové značky zvěře – stopy, okusy, vývržky, otvory v kmenech stromů, které po sobě zanechávají sovy, datli, strakapoudi, srny, zajíci a veverky.

(Informační tabule 4. stanoviště naučné stezky obce Písek)

Pomůcky

Při svých pozorováních jsem vždy použil dalekohled, poznámkový blok, propisku, knižní literaturu potřebnou k determinaci (Hudec 2007, Dungel a Řehák 2005, Dungel a Hudec 2011). Po následném příchodu domů jsem k fonetické determinaci využil internetový zdroj (http://www.prirodainfo.cz).

Metody pozorování

Pro získání údajů z pozorování obratlovců v jednotlivých biotopech jsem využíval typ pozorování přímé (bezprostřední). Tento hlavní typ pozorování spočívá v přímém sledování živočichů (všech ontogenetických fází, včetně mrtvých těl). Ty jsem pozoroval buď přímo vizuálně, popřípadě za využití dalekohledu, nebo foneticky (zvuky vytvořené pohybem částí těla, hlasové projevy, u ptáků i zpěvy).

Pozorování u řeky jsem zahájil vždy v době cca 6:00. Pozoroval jsem území o rozloze asi 20 000 m2. Pomalou chůzí jsem procházel plochu vymezenou úsekem dlouhým přibližně 300 m vpravo od mostu vedoucí pěšinou vzdálenou od břehu řeky přibližně až do 10 m.
Pozorování na biotopu mokřad u louky jsem zahájil vždy v době cca 7:15. Pozoroval jsem území o rozloze opět asi 20 000 m2. Pomalou chůzí jsem procházel plochu vymezenou úsekem dlouhým přibližně 150 m vedoucí podél podmáčené části louky a tůňky vedle lidského sídla a úsekem vzdáleným zhruba 15 m zprava od pěšiny.
Pozorování v lese jsem zahájil vždy v době cca 8:30. Pozoroval jsem území o rozloze asi 22 500 m2. Pomalou chůzí jsem vpravo od pěšiny plošně procházel území vymezené úsekem dlouhým přibližně 100 m vedoucí podél pěšiny k okraji lesa a mírně stoupajícím úsekem vzdáleným zprava od pěšiny zhruba také 100 m.