Genetika + Buněčné děje - okruhy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Fibrilární provazce z globulárních molekul aktinu
Strukturální polarita (+ , – konce)
POHYB BUNĚK ZÁVISLÝ NA AKTINU
buňka vysune výběžek na přední okraj díky polymeraci aktinu, výběžky přilnou k povrchu - ukotvení transmembránovými proteiny – integriny zbytek buňky se přitáhne tahem za ukotvení (pomocí připojených myosinů)
SVALOVÉ VLÁKNO
má uvnitř myofibrily z aktinových a myosinových vláken průměr 1-2 μm
kontraktilní jednotka sarkomera délka 2 μm (stažená) až 3 μm (natažená) –
aktinová vlákna se posunují podél myozinových, připojení a odpojení 1 hlavičky – posun o 5 nm, sval se stáhne během 0,1 sek
MTOC
Polymerace tubulinu do mikrotubulů je ovládána několika strukturami, které se zahrnují pod pojem mikro-tubulární organizační centra (MTOC).
Mezi MTOC patří bazální tělíska, centrioly a centrosomy.
Centrozom - dělící tělísko
organela živočišných buněk a buněk nižších rostlin
Bez přítomnosti centrozomu není možné jaderné dělení
Konkrétní funkcí centrozomu je organizování mikrotubulů do prostorové sítě.
Během buněčného dělení zajišťuje navázání chromozomů na mikrotubuly.
Nachází se v něm asi 100 různých proteinů, které jsou většinou zcela unikátní a neexistují k nim analogické proteiny v jiných částech buňky.
Vyskytuje se v cytoplazmě těsně u jaderné membrány (karyolema), která je v jeho okolí mírně prohloubena, a před mitózou se duplikuje.
Dva centrozomy tvoří póly dělícího (mitotického) vřeténka, jehož vytváření a orientaci zajišťují.
V živočišných buňkách (na rozdíl od rostlinných) jsou centrozomy pozorovatelné po celou dobu mitózy.
Části:
Centriola nebo také centriol - středové tělísko
Centrosféra - hustá bezstrukturní zóna kolem
Astrosféra - radiálně uspořádaná, jsou to mikrotubuly vybíhající z centrosféry
Bazální tělísko - kinetozom
struktura uvnitř eukaryotických buněk, která je tvořena mikrotubuly a dalšími bílkovinami
na bázi bičíků a řasinek
tvořeno devíti trojicemi mikrotubulů a vyrůstá z něj vlastní bičík
vykazují podobnost s centriolami - vznikají právě dělením centrioly a jejím vycestováním k membráně
18. Mikrofilamenta, intermediální filamenta. Jaderný skelet, membránový skelet, exoskelet.
Mikrofilamenta
jsou podobně jako mikrotubuly součástí všech eukaryotních buněk
zpravidla vytvářejí soustavu rozloženou v celé cytoplazmě nebo jsou soustředěna do
specializovanějších struktur
př.: stresová vlákna u fibroblastů, kontraktilní prstenec u dělících se buněk,
mikroklky epiteliálních buněk atd.
Bílkoviny mikrofilament
základní bílkovinou mikrofilamenty je aktin
každá molekula aktinu (G) má jedno vazebné místo pro ATP - uprostřed molekuly
podíl aktinu na celkovém množství proteinů v buňce je vysoký - kolem 5%
Struktura mikrofilament
každé mikrofilamentum je tvořena dvěma okolo sebe obtočenými vlákny F-aktinu
mikrofilamenta jsou podobně jako mikrotubuly polarizována, tj. mají svůj +konec, kde polymerizace probíhá rychleji a -konec, kde je při polymeraci připojován G-aktin pomaleji