Genetika + Buněčné děje - okruhy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jadérko (nucleolus)
neohraničená jaderná struktura viditelná v interfázi
uložené buď volně v jádře, nebo nasedá na jeho vnitřní membránu
syntéza rRNA – podílí se na vzniku zralého ribosomu v cytoplasmě.
Chromatin
jako kompaktní "jaderná hmota" viditelný v průběhu interfáze.
komplex DNA a proteinů. Podle stupně kondenzace můžeme chromatin rozdělit na:
euchromatin (opticky světlé části chromatinu s vyšší transkripční aktivitou)
heterochromatin (opticky tmavé části chromatinu s nízkou transkripční aktivitou)
Chromatin se dále spiralizuje do známé podoby chromosomů během mitózy (resp. meiózy), kdy můžeme pozorovat typické struktury (tvaru písmene X) chromosomů, tvořené dvěma sesterskými chromatidami spojenými v oblasti centromery
V místě ohnutí se nachází centromera.
V každé buňce je charakteristické množství chromosomů (počet chromosomů je druhově specifickým znakem).
V somatických buňkách eukaryotních organismů je typicky přítomna diploidní sada chromosomů, značíme ji jako 2n. Je to proto, že každý chromozom je v buňce obsažen dvakrát (jeden od otce, jeden od matky).
Při vzniku pohlavních buněk (pomocí meiózy) dochází k redukci počtu chromosomů na polovinu - je přítomen jen haploidní počet (z každého páru chromozomu zůstává v pohlavní buňce jen jeden chromosom).
Nukleové kyseliny
k uchování genetické informace, jako buněčná paměť
deoxyribonukleovou kyselinu (DNA)
v buněčném jádře, kde tvoří hlavní součást chromozomů.
ribonukleovou kyselinu (RNA).
v buněčném jádře se vyskytuje v menším množství, hlavně v jadérku. Většina RNA je obsažena v cytoplazmě.
mRNA – k přenosu genetické informace z jádra do cytoplazmy;
tRNA – k přenosu aminokyselin na místo syntézy bílkovin, na ribosomy;
rRNA – je obsažená v ribosomech.
Jaderný obal
Jaderný obal má dva listy – vnější a vnitřní. Mezi nimi je perinukleární cisterna (perinukleární prostor). Uvnitř je hmota jádra (karyoplazma).
Zevní membrána někde volně přechází v membránu endoplazmatického retikula.
prostoupen značným počtem pórů (tzv. jaderných pórů) – komunikace s cytoplasmou.
16. Membránové buněčné organely kromě jádra.
Endoplazmatické retikulum
membránou ohraničená organela
soustava organel tvořená propojenými cisternami a trubičkami
v eukaryotických buňkách
syntéza molekul, které tvoří i ostatní organely (lipidy, proteiny, polysacharidy). V zásadě je možno podle funkčních a morfologických rozdílů rozlišit dva typy endoplazmatického retikula:
ER hladké, agranulární
tvorba tuků, cukrů, úprava enzymů a hormonů
ER drsné, granulární
název díky "granulům" nasedlých ribosomů v obraze elektronové mikroskopie.
Ribosomy u eukaryotických buněk mohou být buďto volně v cytoplasmě, nebo právě vázané na vnitřní membránu GER