Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Genetika + Buněčné děje - okruhy

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (1.12 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Genetika populací

  • matematickými prostředky studuje důsledky Mendelových zákonů na úrovni populací

  • zkoumá, jak se do genového fondu populací promítají procesy, které probíhají na úrovni jedinců

  • cílem je poznat genetickou strukturu populace a příčiny změn či stálosti genetické struktury populace během generací

Populace

  • soubor jedinců stejného biologického druhu, kteří pocházejí ze společného předka, mají společný genofond a žijí v určité, přirozeně vymezené oblasti v jednom čase – jedinci se vzájemně volně kříží a mají plodné potomstvo

  • Díky aplikaci Mendelových zákonů na populace někdy hovoříme o tzv. Mendelovské populaci jt. skupina navzájem křížitelných jedinců, kteří sdílejí společný genofond

Genofond – soubor všech genů a jejich alel v populaci

Gametový fond – celková genetická informace nacházející se ve všech gametách, jež jsou vytvářeny všemi jedinci dané populace (soubor složený ze všech vajíček a spermií)

Zygotový fond – soubor všech genů a jejich alel nacházející se ve všech zygotách, které vznikají v populaci jedné generace

Gametový fond + zygotový fond = genový fond (genofond)

Genetická struktura populace

  • Je určena frekvencemi (četnostmi) genotypů a alel v populaci přítomných jedinců (podobně jako je genetická struktura jedince daná genotypem jeho buněk)

  • Může v průběhu času během generací projevovat:

  1. Stabilitu – genotypová a alelové frekvence se v jednotlivých generacích nemění

  1. Neevoluční změny – mění se genotypové frekvence, ale alelové zůstávají stejné

  2. Evoluční změny – mění se genotypové i alelové frekvence

Existují 4 typy způsobů, jakými dochází k výběru partnerů a párování diploidních organismů při pohlavním rozmnožování:

  1. Autogamie (samooplození)

  • Př.: samosprašné rostliny, někteří hermafroditi (tasemnice)

  • Oplozování samičích gamet samčími gametami stejného jedince

  • Vznik autogamních populací – v těchto populacích během generací postupně ubývá heterozygotů a přibývá homozygotů, přičemž alelové frekvence zůstávají stejné (tzv. homozygotizace populace)

  1. Panmixie (náhodné křížení)

  • Př.: gonochoristé (náhodně se pářící chovy laboratorních zvířat), cizosprašné rostliny,

  • Náhodné, ničím neomezované sexuální spojování jedinců v populaci

  • Každý jedinec má stejnou pravděpodobnost (příležitost), že vytvoří potomka s kterýmkoliv jedincem druhého pohlaví téže populace

  • Genetickým důsledkem je náhodné párování alel v genofondu populace

  • Panmixie přispívá k zachování stabilní genetické struktury během generací

  • Úplnou ideální panmixií lze předpokládat pouze v modelech populací, které přesně splňují vymezené podmínky

  • Skutečné populace

    • Dokonalá panmixie zde neexistuje díky omezenému výběru partnerů

    • Často zde nastává nenáhodné párování

Témata, do kterých materiál patří