Genetika + Buněčné děje - okruhy

- pohlavní rozmnožování – rekombinace genetické informace při crossing overu (vyměňují se části chromatid)

Crossing – over

- v první profázíi provního meiotického dělení

- překříží se chromatidy homologních chromozomů a vymění si část materiálů tím, že dojde ke dvěma zlomům a nějaký úsek se přesune mezi nesesterskými chromatidami homologních chromozomů

- vznik rekombinovaných chromatid

- vznikají úplně nové kombinace genů

- považuje se za náhodný jev

- jsou místa, kde k nim dochází málo (v oblasti centromer a telomer) a kde hodně

- někdy nedopadne dobře a zlom na jedné chromtidě nastane níž nebo výš a nepřenese se stejný odpovídající úsek = porucha při meiotickém dělení (delece nebo duplikace určitého úseku na sesterských chromatidách) = nerovnoměrný crossing – over

- překřížení = chiazma

- výsledek meiózy – 2 dvou chromatidové chromozomy, na konci meiozy mám 4 buňky a v každé buňce mám jinou genetickou informaci

- nemusí být jednoduchý (mezi dvěma chromatidami), ale i vícenásobný (chromatidy jsou celkem 4, mohou se vzájemně křížit), vždy se ale kříží nesesterské chromatidy

- dvouvláknový jednoduchý, dvouvláknový dvojitý,….

Thomas Hunt Morgan

- studoval Drosophillu (po rozdělení se neoddělují jednotlivé chromatidy, na nich sledoval aktivitu interfázních chromozomů), v interfází probíhá intenzivní transkripce a transplace

1. Morganův zákon

- geny jsou uspořádány lineárně (za sebou) na chromozomu

- když geny leží na jednom chromozomu, tak pro ně neplatí Mendelovy zákony, ale Morganovy

2. Morganův zákon

- geny jednoho chromozomu tvoří vazbovou skupinu, vazbových skupin máme tolik, kolik mají párů chromozomů

3. Morganův zákon

- mezi geny homologního páru chormozomů může probíhat crossing – over, jeho frekvence je přímoúměrná vzdálenosti mezi geny (geny blízko u sebe mají menší frekvenci – pravděpodobnost, že se překříží)

Vazba, když leží geny na jednom chromozomu

- úplná – u dané skupiny genů nikdy nedochází ke crossing – overu (leží asi někde vedle sebe), alely genů se chovají jako jeden gen (jdou vždycky do gamety spolu)

- neúplná – s určitou četností k nějakému crossing-overu dochází, vazba se projevuje tím, že se určité kombinace alel objevují v genech více než jiné

Vazba se dá vyčíslit = síla vazby

- vyjadřuje se četností crossing – overů (procentem) mezi geny

- neodpovídá to vzdálenosti od sebe (četnosti je v každé části jiná)

- čím jsou geny k sobě blíž, tím je vazba silnější a četnost crossing – overu nižší

- vyjadřuje se

- morganovým číslem (p) – vyjadřuje vzdálenost genů v jednotce centimorgan – slouží k orientačnímu určení vzdálenosti mezi geny a k určení pořadí genů, 0 – 50 cM = vazba, p = 0 (crossing over neprobíhá), p = 0,1 – 50 (neúplná vazba), p vyžší než 50 – nemůžeme rozhodnout zda leží na jednom nebo na dvou chromozomech, 1 cM = 1% pravděpodobnost, že mezi geny dojde ke crossing – overu, vypočítá se tak, že vydělíme počet rekombinovaných gamet počtem všech gamet které vznikly (pozorujeme až na F2 generaci), čím vyšší číslo (rekombinovaných potomků), tím menší síla vazby bude