Genetika + Buněčné děje - okruhy

- znaky neúplně vázané na pohlaví – alely na homologních (shodných) úsecích gonozomů

- ve dvou alelách u obou pohlaví

- dcery – jednu z matčiných alel chromozomů X………………dopsat z přednášky

- chromozom X – 307 genů, nezbytné pro mužskou plodnost

- chromozom Y – 100 něco, hemofilie

Znaky pohlavím ovládané a ovlivněnÉ

- podmíněné geny lokalizovanými na autozomech

OVLÁDANÉ

- geny se tedy vyskytují u obou pohlaví se stejnou četností

- geny se nacházejí na autozomech

- geny se fenotypově projeví pouze u jednoho pohlaví (expresi znaku umožňuje testosteron)

- ovládané (vous, tloušťka vaječné skořápky, paroží)

OVLIVNĚNÉ

- u jednoho pohlaví se alela chová jako dominantní, u druhého jako recesivní

- plešatost (alopécie) – recesivní alela pro plešatost se vlivem mužských hormonů chová dominantně (75 % mužů), u žen se chová jako recesivní (pouze dominantní homozygotky jsou plešaté), u žen se projevuje spíš řídnutí vlasů

- rohatost u ovcí, brada u koz, délka ukazováku a prsteníčku (u mužů kratší ukazováček dominantní znak), ¾ žen mají delší ukazováček

Matroklinní (mitochondriální) dědičnost

- dědí se čistě po mateřské linii (matroklinně) – mitochondrie jdou do zygoty pouze z vajíčka

- genom v mitochondriích je podobný prokaryotnímu genomu (kružnicová DNA)

- 100 – 1000ce mitochondrií v každé buňce, syntéza ATP

- geny většinou kódují enzymy a další proteiny, které jsou potřebné k syntéze ATP

- mitochondriální DNA může podléhat mutacím (nemá schopnost opravy) – vznik některých onemocnění, zejména postihujících svalový a nervový systém (neurodegenerativní onemocnění – Kearns-Sayre syndrom (poškození oka, pigmentační degenerace sítnice, bodová delece nebo náhrada v genu), syndrom MERF (napadá červená svalová vlákna a jejich inervaci, projev mezi 5 – 12 rokem života, dochází k degeneraci svalstva)), jedinci často umírají na udušení (degeneruje i dýchací svalstvo)

- mitochondriální choroby jsou většinou chronické a mají pozvolný nástup

- využití ke zjištění evoluční vzdálenosti mezi rozdílnými rasami člověka (čím větší naskládání mutací, tím vzdálenějšího předka mají)

- bylo zjištěno:

- všechny rasy mají společný původ

- předchůdci anatomicky moderního člověka se objevily zhruba před 150 000 – 200 000 lety ve východní Africe

- dnes se soudí, že původní populace byla asi 10 000 lidí (jsme díky tomu velmi homogenní (všichni lidé na zemi jsou si podobnější než populace šimpanzů v jedné rezervaci)

11. Morganovy zákony. Vazba genů - genetické mapování. Hypotézy mechanismu a význam crossingoveru. Morganovo a Batesonovo číslo.

Morganovy zákony

- když geny leží na jedné chromatidě, nemohou se volně kombinovat do gamet = sou ve vazbě (jdou vždy spolu)

- u organismů rozmnožujících se nepohlavně, jsou dceřinné buňky totožné s mateřskou, pokud nedojde k mutaci, tak se genetická informace neměnní