Genetika + Buněčné děje - okruhy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
symbol R označuje postranní řetězec, v němž se jednotlivé AMK od sebe navzájem liší → na základě charakteru postranních řetězců řadíme AMK do čtyřech skupin:
a) s nepolárním postranním řetězcem
b) s polárním postranním řetězcem
c) s kyselým postranním řetězcem
d) s bazickým postranním řetězcem
výskyt AMK s určitými postranními řetězci v molekule bílkoviny také určuje výsledný charakter této molekuly (kyselé, bazické bílkoviny…)
v drtivé většině případů se v proteinech vyskytuje 20 základních AMK
jejich pořadí v daném proteinu se pro úspornost zapisuje pomocí třípísmenného nebo jednopísmenného kódu
příklad: - alanin = Ala = A, arginin = Arg = R atd.
1. primární struktura bílkovin:
je dána pořadím (sekvencí) AMK v konkrétní molekule
AMK jsou navzájem pospojovány v molekule bílkoviny tzv. peptidovou vazbou (vazba mezi aminoskupinou na α-uhlíku jedné AMK a karboxylovou skupinou na α-uhlíku sousední AMK)
krátké řetězce tvořené
a) několika AMK = peptidy (di-, tetra-, oktopeptidy…)
b) několika desítkami AMK = oligopeptidy
c) větší počet AMK (řádově stovky) → polypeptidy =bílkoviny (proteiny)
2. sekundární struktura bílkovin:
vodíkové vazby
α-helix - polypeptidový řetězec vytváří šroubovicové uspořádání
β-skládaný list – úseky řetězce probíhají paralelně vedle sebe
3. terciární struktura bílkovin (konformace):
především kovalentní vazby (disulfidové můstky), celkové poskládání úplného polypeptidu, tzv. proteinové domény (jeden polypeptidový řetězec, ale jakoby rozdělen na několik částí)
4. kvartérní struktura bílkovin
konformace proteinu - tvar, který protein zaujímá v prostoru → fibrilární proteiny
jejich polypeptidový řetězec je v podstatě natažen v prostoru → globulární proteiny
jejich tvar v prostoru se blíží sférickým útvarům
většina enzymů
Exprese genetické informace
= sled dějů, které probíhají během realizace genetické informace, která je zapsána v sekvenci nukleotidů → přečtení a převedení genetické informace do konkrétních vlastností buňky a tím i do vlastností organizmu (fenotypu)
fenotypové vyjádření - zpravidla spojeno s aktivitou genových produktů, což jsou nejčastěji proteiny
nevznikají z DNA přímo, ale prostřednictvím RNA kopie → exprese zahrnuje dva procesy:
a) transkripci = přepis (DNA → RNA)
b) translaci = překlad (RNA → protein)
zahrnuta do centrálního dogmatu molekulární biologie
tok genetické informace z nukleových kyselin k proteinům je jednosměrný
cesta od nukleotidové sekvence k fenotypovému znaku
velmi složitá a není doposud do všech detailů známa
v současné době dobře prostudována molekulární úroveň začátku tohoto procesu
exprese musí být přesně regulována (co se týče kvality i kvantity, v závislosti na čase, průběhu buněčného i životního cyklu buňky a rovněž na průběhu individuálního vývoje mnohobuněčného organizmu)