Genetika + Buněčné děje - okruhy

z několika fází

Cytokineze

- proces, díky kterému se mateřská buňka rozdělí ve dvě samostatné buňky dceřiné

- většinou součástí M-fáze, někdy samostatná fáze buněčného cyklu (může „se opozdit“ nebo neproběhnout vůbec → vícejaderné buňky)

- u buněk rostlin odlišný průběh oproti buňkám živočichů a hub:

- živočichové – pomocí zaškrcení, rýhování (dostředivé dělení)

- kvasinky - většinou pučením

- rostliny – přehrádečným dělením (odstředivé dělení)

Cytokineze u živočišných buněk:

- pomocí tzv. kontraktilního prstence (svazek mikrofilament v rovině „zaškrcení“ → ve středové rovině - zhruba v místě původní ekvatoriální roviny)

- za normálních okolností - na poloviny rozdělena i cytoplazma se všemi organelami (rozdělení organel zřejmě náhodné)

Cytokineze u rostlinných buněk:

- díky přítomnosti mikrotubulů dělicího vřeténka v ekvatoriální rovině se transportují měchýřky z Golgiho aparátu do této roviny

- měchýřky, které nesou materiál pro septum, spolu splývají a vytvářejí tzv. fragmoplast (základ budoucí přepážky mezi buňkami)

- fragmoplast roste od středu směrem na okraj buněk (centrifugálně)

Zánik buněk

nekróza:

- buňka se ocitne v okolí, které je neslučitelné s její existencí

- poškození některé ze základních buněčných funkcí

- poškození funkce je vlivem podmínek nevratné

- „náhodná“ smrt

- u mnohobuněčného organizmu zpravidla následuje zánětlivá reakce

- díky např.: infekci viry, záření, chemickým látkám, mechanickému poškození…

apoptóza (programovaná smrt):

- každá buňka v genomu obsahuje geny, které indukují smrt této buňky (vedou k její „sebevraždě“)

- souvisí se stárnutím buněk

- bez vzniku zánětu

- nápadné změny v jádru (kondenzace chromatinu), degradace DNA, zmenšování objemu buňky, odštěpování tzv. apoptotických tělísek ad.

- často v embryonálním vývoji (např. rozpad tkáně mezi jednotlivými prsty)

- pro odstranění nefunkčních nebo opotřebovaných buněk (např. bb imunitního systému tvořící protilátky proti vlastnímu organizmu)

- při diferenciaci tkání a orgánů (např. u rostlin - opad listů na podzim)

Průběh mitózy

M-fáze:

- zahrnuje mitotické dělení jádra a cytokinezi (vlastní rozdělení buňky)

- relativně krátká a konstantní: 5 - 10% z buněčného cyklu

- za počátek považováno chování jádra:

- kondenzace chromozomů

- rozpad jaderného obalu

- vytváření mitotického

aparátu

- z několika fází

- mitotické dělení jádra (mitóza) ~ karyokineze

- mitóza - nejčastější typ jaderného dělení

- po M-fázi nastává opět G1-fáze

- během M-fáze ustává syntéza RNA (chromozomy jsou v kondenzovaném stavu → nemůže docházet k přepisu do RNA → syntéza proteinů je nízká)

- cytokineze - většinou na konci mitózy, ale někdy je také posunuta do dalšího buněčného cyklu→ překryvné cykly