Genetika + Buněčné děje - okruhy

Druhý

2. ZÁKON O ŠTĚPENÍ ZNAKŮ V POTOMSTVU HYBRIDŮ

- při křížení dvou heterozygotů se v potomstvu vyštěpují fenotypové formy znaku prarodičů i rodičů v poměru jednoduchých čísel

- vzniká potomstvo, které je genotypově (i fenotypově) různorodé

- poměrné zastoupení homozygotů a heterozygotů je stálé

- při vzájemné štěpení heterozygotů vzniká potomstvo, které je genotypově (i fenotypově) různorodé

Zpětné Křížení – B1 (obdobné označení jako F1)

- back cross (odtud B)

- umožňuje rozlišení dominantního homozygota od heterozygota při úplné dominanci (mají stejný znak – např.oba dva červené květy)

- pomocí recesivního homozygota

- mendel potřeboval zjistit, zda jsou v F2 dominantní homozygoti či heterozygoti – křížil potomstvo s rodiči (někdy také označováno jako analytické zpětné křížení)

IDENTITA RECIPROKÝCH KŘÍŽENÍ

- nezáleží na tom, zda dominantní znak nesl otec či matka

- samčí a samičí gamety jsou rovnocenné, co se týče přenosu genetických vloh (je jedno, zda dominantní alelu přenáší vajíčko a recesivní spermie nebo naopak)

- výsledek je naprosto stejný – rovnocennost (= reciprokost)

- též prokázáno Mendelem

- reciproký = vzájemný, převrácený

Genotypové Mendelovy zákony

1. ZÁKON O SAMOSTATNOSTI GENŮ

- genotyp se dědí a během života se uchovává jako mozaika samostatných oddělitelných genů pro jednotlivé znaky

- každý znak jedince je podmíněn dvojicí samostatných alel, z nichž jednu máme od otce, druhou od matky

2. ZÁKON O SEGREGACI ALEL

- při zrání gamet se dvojice samostatných alel (jednoho genu) pro každý znak štěpí a to tak, že do každé gamety přechází vždy jen jedna alela

- souvisí s rozchodem homologních chromozómů během meiózy v průběhu gametogeneze (vzniku pohlavních buněk)

3. ZÁKON O NEZÁVISLÉ (VOLNÉ) KOMBINOVATELNOSTI ALEL

- při zrání gamet se v nich kombinují alely jednotlivých genů vzájemně nezávisle, tj. podle pravidel kombinatoriky a podle zákonitostí pravděpodobnosti

- při vzájemném křížení polyhybridů (vícenásobných heterozygotů) vznikne mezi alelami sledovaných genů tolik kombinací, kolik je teoreticky možných matematických kombinací mezi vzájemně nezávislými veličinami

- vzniká genotypově i fenotypově nejednotné potomstvo

- křížíme dihybridy AaBb – zkoumáme 2 geny

- dihybridy mohou tvořit 4 různé typy různých gamet (AB, Ab, aB, ab)

- vzájemným splýváním těchto gamet vzniká u další generace 16 různých zygotických kombinací

- při úplné dominanci možné pouze 4 fenotypové projevy

- fenotypový štěpný poměr je 9:3:3:1 při úplné dominanci (platí v případě, že se geny nacházejí na různých chromozomech, nebo je jejich genová vazba natolik slabá, že nebrání volné kombinovatelnosti)

Křížení (hybridizace)

• základní pracovní metoda v genetice (např.při šlechtění)

• vztahuje se především k heterozygotům

• pokud křížíme navzájem

  • pouze dominantní homozygoty AAxAA – AA

  • pouze recesivní homozygoty aa x aa – aa

  • vzikají pouze homozygotgi a hovoříme o ČISTÝCH LINIÍCH