Genetika + Buněčné děje - okruhy

Repetice

• opakující se úseky DNA

• před každým genem se nachází ostrovy GC repeticí

• v oblasti telomer (začátek a konec chromatid) – TTAGGG repetice (zabraňuje zkracování genomů při dělení buňky)

• geny na chromozomu nejsou rozloženy rovnoměrně, ale shlukují se do ostrovů a mezi tím jsou dlouhé repetice; bývají hodně nahloučené v oblasti konců chromatid

Transpozony

• mobilní genetické elementy

• tvoří asi polovinu našeho genomu

• objevila je v roce 1943 Barbara McClintoková – v té době byl uznáván model statického genomu, takže jí nikdo nevěřil, dostala Nobelovku až 40 let po jejích objevu

• úsek DNA, který má délku několik 100 až desetitisíc nukleotidů

• byly objeveny ve všech studovaných organismech (u rostlin tvoří až 90 % genomu)

• obsahuje 2-3 geny, které obsahují vše potřebné pro život transpozonu

• hlavním cílem je vytváření nových kopií

• skáčou po genomu

  • zkopíruj a vlož – přepíše se úsek DNA do RNA, to se přestěhuje jinam a tam se přepíše zpátky do DNA = retrotranspozony

  • neskáčou jen v buňkách zárodečné linie, ale taky v somatických buňkách a nepředávají se potomstvu

  • při vývoji našeho mozku v neuronech dochází k tisícům skoků a přemisťují se do nových míst genomu a to pokaždé jinak – v našich mozcích jsou geneticky odlišné neurony, mají různé funkce a specializace v mozku, bádá se nad tím, jestli mohou skoky být spojené s abnormalitami

• zvýšená funkce v rakovinných buňkách

• všechny nesou klíčový gen pro tvorbu reverzní transkriptázy

• jsou potřeba – pro pružnost reakcí na měnící se vnější i vnitřní prostředí

• vztah mezi jimi a hostiteli se vyvíjí, jde podle pravidla 3 K (konflikt, kompromis, kooperace) – genomový šok – hostitel reaguje, buňky vyvine obranné organismy, cílem transpozonů je kooperace s hostitelem, hostitel najde způsob, jak je využít pro svůj prospěch = domestikace transpozonů

• jsou aktivovány vnějším stresem (výrazná změna vnějšího prostředí – sucho, změna teploty, ozáření, napadení patogenem) – rozkolísají celý genom, což zvýší šanci organismu přizpůsobit se vnějším podmínkám

Paradox hodnoty C

• C hodnota je obsah DNA v haploidním genomu

• Paradox hodnoty C

  • Rozdílná velikost genomu u blízce příbuzných organizmů. Genom eukaryot se liší až 80 000 x.

4. Základní genetické zákonitosti: Mendelovy fenotypové a genotypové zákony. Hybridizmus – monohybridizmus, dihybridizmus, polyhybridizmus. Křížení zpětné, křížení reciproké.

Mendelovy fenotypové zákony

První fenotypový zákon Mendelův:

1. ZÁKON O UNIFORMITĚ HYBRIDŮ V PRVNÍ FILIÁLNÍ GENERACI

- při vzájemném křížení homozygotů vzniká potomstvo, které je svým genotypem (a tudíž i fenotypem) jednotné

- dominantní x recesivní homozygot

- u každého diploidního potomka se alelární pár skládá z jedné alely otcovské a jedné alely mateřské