Genetika + Buněčné děje - okruhy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Př.: Lidská populace
Partneři se vybírají nenáhodně podle určitých znaků
Znaky biologické, psychické a sociální (vlastnosti)
Některé ze znaků mají značný selekční význam (tělesné vady, malá či nadměrná výška)
Některé znaky jsou neutrální (krevní skupiny, choroby dospělého věku s genetickou predispozicí)
Modelová populace
Teoretický příklad, který nám umožňuje poznat faktory, regulující vývoj genetické struktury skutečných populací
Ideální modelová panmiktická populace
U této populace nastává rozdělení alelových frekvencí do genotypů jedinců podle tzv. Hardy-Weinbergova zákona
Genetická struktura se u této populace během generací nemění (neboť genotypové i alelové frekvence zůstávají stejné v průběhu generací)
Musí splňovat 5 podmínek:
Musí být panmiktická
Alely se v populaci párují náhodně a k pohlavnímu rozmnožování se spojují pouze jedinci stejné generace (generace se nepřekrývají)
Jedinci všech genotypů mají stejnou plodnost (neprobíhá selekce)
U jedinců v populaci nevznikají mutace
Nedochází k migraci jedinců (jedinci nepřijdou do styku s jinou populací)
Populace je dostatečně velká (početná)
Pokud jsou tyto podmínky splněny, nastává v každé populaci diploidních organismů tzv. Hardyova-Weinbergova genetická rovnováha
Hardy-Weinbergův zákon genetické rovnováhy
Vyjadřuje vztah mezi četnostmi genotypů v panmiktické populaci
Sledujeme autozomální gen, který se v populaci diploidních jedinců vyskytuje ve formě dvou alel (A, a)
Každý z jedinců v populaci má v genotypu dvě alely (AA, Aa, aa)
p = četnost dominantní alely A u populace jedinců v generaci G0
q = četnost recesivní alely a u populace jedinců v generaci G0
četnosti p i q mohou nabývat hodnot od 0-1 (pokud p = 1 – pouze jediná alela v populaci)
zároveň vyjadřují velikost pravděpodobnosti výskytu příslušné alely v populaci
p (A) + q(a) = 1 (100%)
q (a) = 1 – p (A)
p (A) = 1 – q (a)
Výpočet genotypové frekvence: p2+ 2pq + q2 = 1
Výpočet fenotypové frekvence:
z HW zákona vyplývají čtyři důsledky:
Nastanou-li v populaci podmínky pro HW rovnováhu → dojde u autozomálních alel hned v následující generaci k binomickému rozdělení četností alel do genotypů - toto rozdělení bude trvat po všechny další generace, dokud budou trvat podmínky HW rovnováhy
Četnost alel určuje četnosti genotypů, takže z údaje o četnosti jedné alely lze vypočítat četnost alely druhé a četnosti jednotlivých genotypů
Čím má alela menší četnost - tím častěji se vyskytuje v heterozygotních genotypech
Panmiktické kombinování alel stabilizuje populaci do neměnného stavu Hardyovy-Weinbergovy genetické rovnováhy → neumožňuje evoluci (vývoj druhů)
Mutační tlak:
Může docházet např. ke vzniku zcela nových alel či změně dominantní alely na recesivní i naopak. Četnost těchto jevů je velmi nízká a změny se během jedné generace téměř neprojevují. Podrobněji je téma probráno v kapitole mutace.