8. Osobnost pedagoga, standard učitele
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
kompetence řídící: efektivní hodiny vyučované třídním učitelem, organizační schopnosti,
schopnost navození dobrých vztahů mezi učitelem a žákem, udržení kázně
kompetence diagnostická: utváření klimatu školní třídy, řeší konfliktní výchovné situace včetně problematiky sociálních patologií provádí průběžnou diagnostiku při výchovných a vzdělávacích potížích,
kompetence poradenská a konzultativní: třídní schůzky s rodiči, návštěvy třídního učitele v rodinách, individuální návštěvy rodičů ve škole
kompetence sebereflektivní: umožňuje zamýšlet se nad svou pedagogickou činností a následně ji autoregulovat, zdokonalovat tak vlastní pedagogické dovednosti, eliminovat své nedostatky
autorita učitele:
-
formální a neformální autorita
-
učitel zakládá svoji autoritu na nutných znalostech (např. učitel ČJ nemůže chybovat ve vyjmenovaných slovech,…), ale i na jiných kvalitách
-
chce-li být považován za autoritu, by měl umět ocenit a pochválit i velmi drobný úspěch
-
při hodnocení se předpokládá znalost hodnocené věci, znalost osobnosti, koho hodnotí
-
cílem autority učitele nemůže být bezmezné ovládnutí žáka nebo podat svět pouze podle představ učitele, ale pomoc každému v nalezení jeho vlastní orientace
-
dosáhne-li jí, není to nic konečného - je potřeba ji neustále udržovat a obnovovat v čase a vůči novým žákům.
partnerský vztah učitele a žáka: mezilidský vztah, který ovlivňuje průběh i výsledek učitelova vyučování a žákova učení a kvalitu jejich spolupráce; je dán :
obecně sociálními rolemi a statusy z nich vyplývajícími,
zvláštnostmi obou aktérů, zvláštnostmi jejich vzájemného působení,
zvláštnostmi vyučovacího předmětu a učiva, délkou a frekvencí vzájemných setkáváni, možnostmi hlouběji se navzájem poznat, apod.
Učitel jako reflektivní praktik – vykonavatel praxe (výuky) vyznačující se kompetencí využívat reflexe ke zkvalitňování svého jednání.
Zlepšování výuky – záměrná soustavná činnost, která na základě reflexe výuky spojené s hodnocením její kvality směřuje k pozitivním změnám zvyšujícím kvalitu vyučování a učení.
Modely reflexe:
ALACT model – metodický postup pro reflektování výuky a navrhování alternativ postupu; zkratka pojmů Action (jednání) – Looking back (zpětný pohled na jednání) – Awareness (uvědomění si podstatných aspektů) – Creation alternatives (vytvoření alternativních postupů jednání) – Trial (vyzkoušení), které popisují jednotlivé fáze rekurzivního procesu reflexe při reflektivní praxi.
3A model – metodický postup pro zkvalitňování výuky na základě hodnocení její kvality; zkratka trojice pojmů (anotace – analýza – alterace), které vystihují tři vzájemně navazující fáze metodického postupu při reflektivním posuzování kvality výukových situací.