386198-Somogyi_Pavel-portfolio_sk_doc_Hofmanna

Ropovody 

První ropovod byl dlouhý 9,6 km a byl postaven v roce 1865 v Pensylvánii. Od té doby bylo postaveno 
mnoho a mnohem delších ropovodů, které denně přepravují obrovské množství ropy. Ropovod je 
tvořen rourami o průměru 30–122 cm, které jsou nejčastěji uloženy na nevysokých sloupech na 
povrchu země. Někdy jsou z různých důvodů zakopány pod zem, někdy procházejí i po mořském dně. 
V určitých vzdálenostech jsou umístěny čerpací stanice, které zajišťují stálý proud ropy rychlostí 1–6 
m/s. Aby se v ropovodu netvořily usazeniny, je občas pročištěn ocelovým „ježkem“, který je unášen 
proudem ropy. 

Tankery 

V roce 1869 přivezla ropu speciálně upravená plachetnice Charles z USA do Evropy. Lze ji proto 
pokládat za první tanker – loď na přepravu ropy. Z ekonomického hlediska docházíme k závěru, že 
čím větší je loď, tím levnější je doprava, ale bohužel i tím horší je manévrovací schopnost lodi a tím 
větší jsou případné zničující důsledky pro životní prostředí v případě katastrofy. Z toho důvodu 
nekotví tankery v přístavech, ropa je přečerpávána daleko od přístavu do podmořského potrubí. V 
současné době staví největší tankery Japonci. Hladiny moří brázdí asi 700 supertankerů. Celkem je v 
provozu více než 6000 tankerů různé velikosti a kvality, plující pod vlajkami různých států. I přes stále 
se zvyšující nároky na kvalitu tankerů dojde občas k jejich ztroskotání a následné ekologické 
katastrofě. 

Zařízení na přepravu ropy jsou snadno zranitelná přírodními událostmi a haváriemi. Dochází při nich k 
únikům surové ropy, která tak zamořuje půdy, vody v tocích a jezerech, případně v moři, a na souši 
na dlouhou dobu také podzemní vody. K podobným událostem dochází i na přepravních trasách 
podél ropovodů či na námořních liniích tankerů.