SZ6000-uvod-do-pedagogiky-a-psychologie-obecny-zaklad

- „mechanické“ vykonávání práce, chaotické plnění úkolů.

Objektivní snížení výkonnosti; projevy burn-out syndromu relativně snadno rozpoznány okolím.

Psychohygiena

Psychohygiena = obor zabývající se udržováním duševního zdraví (v širším smyslu – tedy

nejen jako nepřítomnost nemoci).

„Systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy“ (Míček)

Míček, L. (1998). Sebevýchova a duševní zdraví

Zvláště u tzv. duševní práce důležitá psychohygiena (psychicky nevyrovnaný a „unavený“ člověk = nižší výkonnost, chyby); obdobné platí u pomáhajících profesí.

Význam: prevence somatických a psychických nemocí; odolnost vůči stresu; role v sociálních vztazích (méně konfliktů); vliv na pracovní výkon; přiměřené vnímání skutečnosti jedincem; schopnost správného sebehodnocení; subjektivní spokojenost (well-being).

Psychohygiena – hlavní zásady

Životospráva – dostatek spánku; výživa (co a jak jíme), tělesná práce a pohyb (snižuje riziko některých onemocnění, redukce hmotnosti, zlepšuje psychický stav a schopnost zvládat stres, přispívá k odbourávání psychické únavy), psychomotorika (výchova pohybem)

Pracovní prostředí – kontrola fyzikálních podnětů (světlo, hluk, teplota, prašnost), materiální vybavení, větrání, dostatek pracovního prostoru, estetické hledisko

Time management + organizace práce – pravidelný denní rytmus; pracovní čas x vázaný čas x volný čas

Nastavení „adekvátního“ systému hodnot (zdraví, rodina…)

Relaxace – autogenní trénink (např. zde); meditace; jóga; relaxace během normálních denních aktivit (progresivní svalová relaxace –např. zde, dýchání, smích, komunikace s druhými, změny prostředí, hudba…)

Pozitivní myšlení

Pozitivní psychologie

Pozitivní psychologie – konec 20. století (Seligman, Dienera Cziksentmihalyi; u nás např. Křivohlavý, Míček, Mareš).

Vznikla v souvislosti se zkoumáním kladných psychických jevů, kvality života či faktorů subjektivní spokojenosti (well-being) X zkoumání psychických „problémů“ (nemoci, odchylky od normy, stres, deprivace…)

Spojena se snahou o prevenci výskytu negativních jevů a podporou pozitivního prožívání. Věda zabývající se studiem pozitivních emocí (radost, štěstí, láska, naděje) a kladných životních zážitků a zkušeností (optimální prožívání – flow fenomén), výzkumem pozitivních individuálních vlastností a rysů osobnosti (optimismus, zvídavost, nezdolnost, smysl pro humor) a hledáním faktorů uplatňujících se v pozitivně fungujících společenstvích a institucích (Slezáčková, 2010).

Problémy: dělení na „pozitivní“ a „negativní“ nesmyslné;

riziko tzv. „pozitivní diktatury“ (Heldová) –bčlověk musí za každých okolností myslet pouze pozitivně a pokud chce být šťastný, zdravý a úspěšný, musí rozvíjet výhradně svoje pozitivní prožívání a postoje („keepsmiling“).