SZ6000-uvod-do-pedagogiky-a-psychologie-obecny-zaklad

Frustrace: každodenní; významné životní; existenciální

Frustrační tolerance – míra frustrace, kterou snášíme bez porušení ekvilibria, psychické homeostázy (tedy bez určitých psychických obtíží a projevů)

Deprivace (někdy označována jako dlouhotrvající frustrace?)

Psychický stav vzniklý následkem takových životních situací, kdy subjektu není dána příležitost k uspokojení některé jeho základní (vitální) psychické potřeby v dostačující míře a po dosti dlouhou dobu. U dětí ohrožuje samotný jejich vývoj (viz Langmeier, Matějček, 1974)

Typy:

• biologická (nedostatek jídla, spánku)

• motorická (nedostatek pohybu, prostoru)

• senzorická (nedostatek smyslových podnětů)

• citová (nedostatek lásky, jistoty…)

• sociální (izolace; separace – > přerušení již vzniklého vztahu)

různé reakce na deprivaci; subdeprivace

Stres

= působení nadměrně silného podnětu po delší dobu; situace psychické zátěže -> nutně není jen negativní

distres x eustres (pozitivně vnímán)

Selye = všeobecný adaptační syndrom (generaladaptationsyndrome, GAS) – > mechanismus mobilizace energie jedince

Mechanismus stresu: poplachová reakce (aktivace) → rezistence → adaptace → (pokud ne) tak vyčerpání

Aspekty (di)stresu: emocionální odpověď; motorické chování (svalová tenze, poruchy vkomunikaci a poruchy spánku, boj, útěk a agrese); změny v kognitivních funkcích a fyziologické reakce.

Stresory

Stresor = každá událost, situace, faktor, který vyvolává narušení rovnováhy organismu a tedy stresovou reakci

Fyzikální – všechny změny v prostředí jedince (změny ročních období, změny tlaku, nízký obsah kyslíku ve vzduchu, viry, bakterie, nehody, úrazy, ale i genetická zátěž nebo návykové látky).

Emocionální –„vnitřní“ stresory (např. úzkostnost, obavy a strach, nepřátelství, nedostatek spánku…)

Možné dělení:

1. - kataklyzmatické události = neočekávané události (např. záplavy) postihující mnoho lidí a vyžadující velké adaptivní reakce organismu

   - stresující životní události = změna v sociálním postavení (například svatba) nebo změny v ekonomickém statusu (například změna pracovní pozice);

   - každodenní starosti = způsobující především frustraci či napětí (viz níže);

   - stresory prostředí = relativně stabilními prvky prostředí, ve kterém jedinec žije (např. znečištěné ovzduší)

Syndrom vyhoření

Stav fyzického, citového a duševního vyčerpání, způsobeného dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou emocionálně mimořádně náročné.

Některé projevy burn-out syndromu:

1. - mimořádně velká únava, psychická nestabilita;

   - snížené sebehodnocení, vyplývající z pocitů snížené profesionální kompetence;

1. - zhoršená pozornost, snadné podráždění;

   - negativismus, sklíčenost;

   - odliv síly, energie, nadšení; ztráta iluzí, idejí;

   1. - omezování kontaktů s kolegy a klienty (žáky), spory na pracovišti a později i v soukromí;