SZ6000-uvod-do-pedagogiky-a-psychologie-obecny-zaklad

• Autoritativní výchova, represe a donucování, nedocenění individuality žáků

• Malý zřetel k estetickým, tělovýchovným a zdravotním aspektům výchovy –

• Izolace školy od rodiny a komunity

X

obrat k pedocentrismu

Dítě v centru: personalistické teorie vzdělávání

- 1921: založena Alexanderem Sutherlandem Neillem škola Summerhill

- 60. léta 20. století: vliv Rogersovy na žáka orientované pedagogiky:

Carl Ransom Rogers (1902 –1987)

- všechny lidské bytosti mají pozitivní směřování

- nutnost být sám sebou, autenticky, kongruentní

- zkušenostní učení:

- je osobním angažováním se žáka (kognice i emoce)

- opírá se o iniciativu žáka

- hodnocení výsledků učení je svěřeno žákovi

- k uchovávání poznatků dojde při vykonávání činnosti

- učeni je usnadňováno, nese-li za něj žák část zodpovědnosti, formuluje problémy, vybírá si prameny, určuje postup a zažije důsledky své volby

- od 70. let: dítě je vnímáno jako zdroj originality a jedinečnosti

Co pedocentrismus přinesl:

• Důrazy pedocentrické pedagogiky směřovaly k až vyhrocenému zdůrazňování dítěte jako jedince, který v sobě má skrytou pokladnici schopnosti sám sobě rozumět, o sobě rozhodovat, na základě vlastního úsudku změnit své chování

• Narušení tzv. adultocentrického expertního obrazu dítěte: vnímání dítěte jako jedince s vlastními přáními, plány, „teoriemi“ světa, specifickými výzvami atd.

• Dítě zcela jednoznačně určuje a strukturuje debaty o škole

• Rozvoj didaktik sledujících zvláštností dětského myšlení

• Nereflektovaný amalgam učení a hry. Hra dokonce triumfuje, má psychologicky, pedagogicky i sociálně pozitivní konotaci – a k dítěti vlastně patří po celou dobu jeho vzdělávání.

• Pohled na dětskou kulturu „zevnitř“.

Strukturální charakteristiky žáků

•Sociální status

•Sociální a kulturní kapitál

•Gender

•Rasa a etnicita

Strukturální charakteristiky žáků

• J. Coleman (60. leta 20. stol.): sociální a rodinné zázemí má hlavní vliv na výsledky dítěte ve škole i na jeho profesní kariéru

• Coleman srovnával různé typy škol a zjistil, že nejúspěšnější jsou katolické školy

• PISA: závislost výsledků dětí v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti na charakteristikách rodiny

◦ ČR: vzdělání matky predikuje školní úspěšnost

-> Teoretické explanace:

Sociální kapitál (Coleman)

Kulturní kapitál (Bourdieu)

Jazyková socializace (Bernstein)

Sociální kapitál

Příslušnost k fungující rodině, komunitě či společenství, ve kterých existuje vysoká míra důvěry a kde existuji jasně vyjádřené normy, doprovázené defektivními sankcemi. Příslušnost k takové sociální struktuře je přitom zvláště důležitá pro dětí a adolescenty a má klíčový pozitivní vliv na jejich vzdělávací dráhu.

Kulturní kapitál

Kulturní kapitál je dovednost, která plyne z kulturní kvality prostředí, v němž člověk vyrůstá.