Portfoliové úkoly ze semináře z didaktiky matematiky 2

2. Testy vypracované třemi žáky 6. – 9. ročníku ZŠ se záznamem

z rozhovoru o způsobech jejich řešení

Testy jsem realizoval na ZŠ Laštůvkova 77, Brno-Bystrc, kde jsem tento semestr konal praxi. Na této škole nebyli žádní žáci přímo diagnostikovaní jako matematicky nadaní ani jako všeobecně nadaní, proto výběr žáků probíhal na základě dalších nejvhodnějších možností. Paní učitelka, která byla mou provázející učitelkou matematiky na praxi, mi pomohla vybrat 3 žáky, kteří byli schopni přinést informované souhlasy od rodičů, a to tak, že mezi nimi byla jedna žákyně z 6. ročníku označena jako velice šikovná, jeden žák 8. ročníku označen jako jedničkář a jeden žák z 9. ročníku označen jako žák s dyslexií, který je však velice snaživý.

Informované souhlasy rodičů a vypracované testy žáků zde vkládám jako přílohu na konci tohoto úkolu.

Test č. 1:

Tato žákyně z 6. ročníku byla paní učitelkou označena jako celkově velice šikovná.

Doba potřebná k vypracování testu: 40 min

Rozhovor s žákyní:

Já: Právě hned v první úloze jsi mě opravdu překvapila, že jsi zápis sestavila rovnicemi, což velice chválím. Je zde jen drobná číselná chyba, bez níž by to bylo zcela správně. Jak tě napadl tento postup?

Žákyně: Já se v tom takhle lépe vyznám a paní učitelka s tímto zápisem nemá problém.

Já: V druhé úloze sice oceňuji zápis, pokud se v něm sama vyznáš. Označila jsi zde pak věk od každé osoby jako neznámou, máš zde tedy celkem 3 neznámé, proč? Nešla by jen jedna základní? Která by to mohla být? A vůbec tedy jak jsi postupovala?

Žákyně: Ano, já jsem vlastně vycházela od Jolanky, ale pak jsem nějak asi zazmatkovala. Už mi došlo, že věk Jolanky je 5 let, sama teď nevím, proč jsem pak 95 dělila pěti apod. Nějak jsem tam hádala rozklady na součin činitelů nebo já už nevím.

Já: Třetí úloha byla zase náročnější, vidím zde tvůj jakýsi krátký zápis svými slovy. Použila jsi zde dvě neznámé, což mi přijde na místě, pak jsi však v podstatě sestavila rovnici, kde jsi však, jak si teď všímám, ty neznámé mylně zaměnila. Proč jsi pak už úlohu neřešila dál?

Žákyně: Přišla mi už opravdu náročnější, zamotala bych se v tom už úplně a už bych asi ztratila veškerý čas, tak jsem raději šla dál.

Já: Ve čtvrté úloze vidím v zápisu u synů, po tom prvním, že dostali určitou část ze zbytku. Byl pak dále ten zbytek stále stejný? Vidím zde také snahu znázornění pomocí kruhových částí. Bude po rozebrání všech 4 dětí zabráno celé dědictví nebo nějaká část zbyde?

Žákyně: Tady jsem se zase do toho dost zamotala. No jo, je pravda, že nakonec z dědictví nic nezbyde. A jinak postupně ty zbytky po každém z nich budou jiné, ale tohle opravdu jsem nevěděla jak to dopočítat.

Já: Čemuž poměrně rozumím, neboť se zlomky se podrobněji učí počítat až v 7. ročníku. Zato pátou úlohu vidím vyřešenou velice jednoduše a naprosto správně. Zde se stačí vyjádřit jen stručně. Jak sis s touto úlohou poradila?