Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




skripta

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (2.43 MB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

2.2.1.3. Jadérko Jadérko (nucleolus) je zpravidla kulovitý útvar a  může dosahovat velikosti až 1 µm. Nezřídka
jádro  chová i více nukleolů. Jsou tvořeny RNA a proteiny. Jadérko je zpravidla dobře vyvinuto
v buňkách  syntetizujících proteiny. V ultrastrukturálním  obraze můžeme odlišit tři komponenty:
a) pars granulosa, b) pars fibrosa a c) nukleolární organizátor. Pars granulosa je tvořena zrny asi
15 -  20 nm velkými, což jsou vlastně zrající ribosomy,  resp. ribonukleo-proteinové partikule.
Jejich  bílkovinná složka je syntetizována v cytoplazmě  buňky, dostává se do jadérka a zde se
spojuje s  RNA. Tato vzniká transkripcí genů v pars fibrosa,  která je představována hustě na-
hromaděnými 3-5 nm  silnými vlákny RNA. Vlákna RNA bývají navázána na  nukleolární orga-
nizátor, který představuje sekvenci DNA - genetickou informaci pro syntézu RNA.  Transkripce
(přepis) DNA na RNA probíhá dle stejných pravidel komplementarity bází jako replikace  DNA
s tím rozdílem, že místo deoxyribonukleotidtrifosfátů jsou stavebními články ribonukleotidtrifos-
fáty a místo báze thyminu je uracil. Takto  vznikají prekurzory jak informační a ribosomální,  tak
transportní RNA. Při přepisu jsou do prekurzorových RNA přepsány celé dlouhé úseky genů. Při

(h)eteros (ř)- druhý ze dvou

bene (l)- dobře

malus (l) - špatný, zlý

pars (l) - část, díl

granulum (l)- zrnko

fibra (l) - nit, vlákno

Cytologie

¶ 17 ·

vyzrávání, ještě před transportem do cytoplazmy,  jsou některé úseky (introny) RNA vystřiženy
(a  zůstávají uvnitř jádra, kde jsou postupně  dezintegrovány) a jiné úseky (exony) jsou pospojo-
vány. Toto spojení exonů jednoho genu provádějí  malé jaderné RNA (viz dále interchromati-
nové  prostory). Pars granulosa a pars fibrosa, zvláště  u vysoce aktivních buněk, vytvářejí reti-
kulární  útvar, který je nazýván nucleolonema (zvláště  v obraze světelného mikroskopu). Pars
amorpha (nebo též fibrilární centra) se nazývá oblast jen světle zobrazeného nukleolárního orga-
nizátoru.  Jadérko,  proti ostatní karyoplazmě, není ohraničeno žádnou membránou. Často však
naléhá na jadérko heterochromatin nazývaný perinukleolární chromatin. Význam tohoto uspořá-
dání není dosud dostatečně objasněn. Lidské buňky mají schopnost vytvořit až 10 samostatných
nukleolů. Zpravidla je  však vytvořen pouze 1 nebo 2.

Témata, do kterých materiál patří